Anton Kral

Narodil se roku 1801 ve Vídni. Absolvoval Schottengymnasium a filozofická a právnická studia ve Vídni. Od roku 1825 byl gramatikálním učitelem v Černovicích, kde roku 1836 postoupil na pozici učitele humanitních předmětů (Humanitätslehrer), roku 1844 na post prefekta a roku 1849 ředitele zdejšího gymnázia.[1] Roku 1849 se uvádí jako Anton Kral, gymnaziální prefekt v Černovicích.[3][4] Působil jako ředitel státního gymnázia.[5] Byl i publicisticky činný. Napsal mj. vlastivědnou studii Skizze des Herzogthums Bukowina.[6]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Černovice. Tehdy se uváděl coby gymnaziální prefekt.[7] Náležel ke sněmovní levici.[8] Byl jediným poslancem z Bukoviny, který byl německé národnosti,[5] a jedním ze tří bukovinských poslanců, kteří byli gramotní. Zastával liberální politickou orientaci. Podporoval tzv. zemskou petici (Landespetition), se kterou se někteří představitelé Bukoviny dostavili za císařem do Olomouce. V ní ho žádali o obnovení zemské samosprávy a oddělení Bukoviny od Haliče. Zemskou petici ale většina ostatních lokalních poslanců i velká část venkovského obyvatelstva odmítala, protože ji vnímali jako projekt místní šlechty a městských elit, mající za cíl omezit rolnické reformy.[9] Na plénu sněmu vystoupil jen jednou a podpořil liberální pojetí základních občanských práv jako svoboda náboženství a rovnoprávnost jednotlivých církví.[10]

Později změnil své působiště a odešel na Moravu, do Brna.[9] Tam odešel na vlastní žádost roku 1850.[1] Podle jiného zdroje byl do Brna přeložen až roku 1851.[10] Roku 1851 byl jmenován ředitelem tamního gymnázia.[1] Nejprve byl prozatímním ředitelem a v roce 1853 byl ustanoven řádným ředitelem c. k. gymnázia v Brně.[11] V květnu 1856 byl stále v této funkci a obdržel tehdy Zlatý záslužný kříž s korunou.[12] Počátkem roku 1857 byl povýšen na školního radu a zároveň se stal inspektorem gymnázií na Moravě.[13] Roku 1860 odešel do penze.[1] Roku 1867 je zmiňován coby ředitel spolku Střední škola ve Vídni.[14]

Zemřel ve Währingu u Vídně v květnu 1882 ve věku 80 let. Byl tehdy uváděn jako penzionovaný c. k. školní rada.[2]