Antonín Mrkos

Narodil se v rolnické rodině. Absolvoval obecnou školu v Dolních Loučkách, čtyři roky gymnázia v Tišnově a pak učitelský ústav ve Svatém Janu Pod Skalou. Učit začal v Novém Městě na Moravě, pokračoval ve Skryjích a ve Žďárci.[1]

Po válce již neučil, v letech 1945–1950 pracoval na astronomické observatoři na Skalnatém plese, později 1950–1961 na hvězdárně na Lomnickém štítu ve Vysokých Tatrách. V té době dálkově studoval astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[2]

V letech 1957–1959 a 1961–1963 se zúčastnil dvou sovětských expedic v Antarktidě (třetí a sedmé). Třetí výprava vedená Jevgenijem Ivanovičem Tolstikovem měla čtyři hlavní úkoly: 1. Vystřídat posádky kontinentálních stanic Mirnyj, Vostok, Pioněrskaja, Komsomolskaja a Oáza a pokračovat v pracích podle programu Mezinárodního geofyzikálního roku. 2. Zřídit stanici na antarktickém pólu relativní nedostupnosti. 3. Podle možnosti pokračovat v pozemních výzkumech směrem do vnitrozemí s cílem zjistit tloušťku ledového příkrovu v centrálních oblastech Antarktidy. 4. Uskutečnit na ledoborci Ob komplexní oceánografické výzkumy v antarktických mořích a mapovat některé úseky pobřeží na východ od Mirného.

Hlavním úkolem Antonína Mrkose na třetí výpravě bylo fotoelektrické měření světla noční oblohy a polárních září. V letním období se podílel, jako navigátor a astronom, na programu sovětské expedice, na výzkumných pochodech, stanovení astronomických bodů aj. Stal se druhým českým polárníkem v Antarktidě po Václavu Vojtěchovi.

Na sedmou sovětskou expedici vyslala Československá akademie věd samostatnou čtyřčlennou skupinu vědců. Vedoucím skupiny byl Antonín Mrkos, dalšími členy byli geofyzik Ing. Alois Kočí a dva fyzikové Dr. Pavel Chaloupka a Ing. Jaroslav Petrovský. Úkolem čsl. expedice bylo pokračovat v dřívějších pracích a navíc měřit intenzitu kosmického záření čsl. přístrojem a zkoumat jihopolární zemské magnetické pole.

Po návratu z Antarktidy se na Slovensko nevrátil, od roku 1965 pracoval ve funkci vedoucího na hvězdárně na Kleti u Českých Budějovic. Svoji odbornou práci zaměřil především na pozorování malých těles sluneční soustavy, planetek a komet. Během svého života objevil, nebo byl spoluobjevitelem celkem 273 planetek a 13 komet. Vyučoval astronomii na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích.[2]

Oženil se se slovenskou astronomkou Ľudmilou Pajdušákovou; manželství však nevydrželo a rozpadlo se.