Antonín Arnošt Schaffgotsche

Anton Ernst von Schaffgotsch, litografie Faustin Herr, 1842

Osobní pečeť biskupa, ≈ r. 1742

Narodil se v Brně[1] a pokřtěn byl v kostele sv. Jakuba. Jeho rodiči byli Ernest Johann Ernst Maximilian Wenzel Joachim Gotthard Franz de Paula Adalbert hrabě Schaffgotsche (1742–1825),[3] matka Johana Nepomucena roz. hraběnka Blümegen (1765–1811; neteř biskupa Heřmana Hanibala Blümegen).[4] Jeho bratrem byl šlechtic a politik Jan Josef Schaffgotsche.[5]

Na kněze byl vysvěcen v roce 1827, konsekrován na biskupa 21. října 1839 a pak působil jako světící biskup olomoucký až do roku 1842, kdy se stal sídelním biskupem brněnským. Roku 1852 založil chlapecký seminář, uvedl do diecéze řeholní rodiny vincentek a boromejek. Zlepšil ekonomickou situaci biskupství, když získal statek Chrlice. Roku 1863 odstoupil 11 farností vyškovského děkanátu olomoucké arcidiecézi výměnou za stejný počet farností děkanátu Boskovice. Tato výměna byla schválena již předtím papežskou bulou ze dne 28. března 1859.

Jako biskup brněnský neužíval znak se symbolem diecéze, ale pouze čtvrcený rodový erb s gryfem a polcením. Takto je znak vyobrazen i na jeho náhrobku, který byl v roce 1908 přenesen z brněnského hřbitova na Petrov. Jako jediný brněnský biskup má na náhrobku zobrazen znak.

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[6]