Brno-Chrlice

Brno-Chrlice je městská část na jihu statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Chrlice (německy Chirlitz), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její katastrální území má rozlohu 9,49 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel.

Brno-Chrlice
Městská část Brno-Chrlice

• Nahoře: Pohled na Chrlice od západu
• Vlevo 1: Chrlický zámek
• Vlevo 2: Ulice a zastávka MHD v Chrlicích
• Vlevo 3: Sídliště
• Vpravo 1: Vlakové nádraží
• Vpravo 2: Břetislavova ulice
• Vpravo 3 (vlevo): Pomník obětem první a druhé světové války na náměstí

• Vpravo 3 (vpravo): Kaplička v Zámecké ulici
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Statutární městoBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°8′3″ s. š., 16°39′10″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 613 (2021)[1]
Rozloha9,49 km²
Katastrální územíChrlice
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ643 00
Počet domů788 (2011)[2] a 833 (2021)[1]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa úřadu MČChrlické náměstí 1/4
643 00 Brno
[email protected]
StarostaLukáš Fila (ANO)
Oficiální web: www.chrlice.brno.cz
Brno-Chrlice
Další údaje
Kód MČ551317
Kód části obce54135
Kód k. ú.654132
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 2005 má městská část Brno-Chrlice také vlastní vlajku. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Chrlice zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

V Chrlicích se také nachází několik viničních tratí (Krajina, Kopec, Kociánky, Vinohrady).

Charakteristika

Chrlice mají v podstatě charakter velké vesnice, který je však narušen menším sídlištěm a především z jihu a západu dobře viditelnými vysokými zařízeními zdejšího průmyslového areálu. Mimo chrlický intravilán se rozkládají rozsáhlé plochy orné půdy, které vyplňují většinu chrlického katastru. Chrlice patří do oblasti T2 – nejsušší a nejteplejší oblasti Česka.

Sousedící městské části a obce

Městská část Brno-Chrlice hraničí na severu s městskou částí Brno-Tuřany (Holásky a Tuřany). Další sousedící obce již náležejí do okresu Brno-venkov: na západě Modřice, na jihu Rebešovice a Otmarov, na východě Sokolnice.

Název

Místní jméno Chrlici bylo odvozeno od osobního jména Chrla (jehož základem je buď sloveso chrliti - "házet" nebo přídavné jméno chrlý - "rychlý") a znamenalo "Chrlovi lidé". Německé jméno (v nejstarších dokladech Kirlitz) vzniklo z českého.[3]

Historický přehled

Na různých místech chrlického katastru je doloženo pravěké osídlení od 5. tisíciletí př. n. l. Významné nálezy byly odkryty při stavbě zemědělského sila nad vlakovým nádražím - kromě jiných pravěkých objektů bylo prozkoumáno keltské pohřebiště z 3. století př. n. l. a část germánské osady z 2.–3. století n. l.

Nejstarší písemná zmínka o Chrlicích pochází z roku 1320 (Kirlitz). Již v té době byly v majetku olomouckého biskupství, ves však byla rozdělena na léna, jejichž držitelé se v průběhu dalších staletí střídali. Koncem 16. století se Chrlice staly centrem biskupského panství. V roce 1787 vznikla na místě rozparcelovaného dvora, v těsné blízkosti Chrlic, vesnice Růžový, která byla mezi lety 1875 a 1949 samostatnou obcí.

K Brnu pak byly Chrlice (i s Růžovým) připojeny 26. listopadu 1971.[4] Do 31. prosince 1975 byly samostatnou městskou částí Brna s vlastním místním národním výborem. Městská část se nejprve nazývala Brno XIV-Chrlice,[5] od 1. května 1972 už jen Brno-Chrlice.[6] Od 1. ledna 1976[7] do 23. listopadu 1990 pak byly Chrlice součástí městského obvodu Brno IV. Poté zde vznikla samosprávná městská část Brno-Chrlice.

Doprava

Do Chrlic se lze nejrychleji dopravit vlakem linky S2 nebo R12, stanice Brno-Chrlice na trati 300 Přerov – Brno.

Dopravce Dopravní podnik města Brna zajišťuje autobusovou dopravu na lince č. 63 ve trase Chrlice – Úzká. Také zajišťuje linku číslo 78 ze zastávky Židenice, nádraží či z Modřic, Olympie. Dále noční linku číslo N95 ze zastávky Kamenný vrch přes Hlavní nádraží do smyčky Chrlice. Do Chrlic přijíždí ze směru Komárov nebo Měnín pravidelná autobusová linka IDS JMK číslo 509.

Západní částí chrlického katastru prochází západně od chrlické zástavby dálnice D2.

Společenské organizace

V Chrlicích je velice mnoho různých společenských organizací. Např. Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, Vinařský spolek, Spolek pro zachování kulturních tradic, Klub žen, Fotbalový klub SK Chrlice, Automotoklub, Tenisový klub a mnoho dalších.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Chrlicích.

Zámek v Chrlicích
Chrlický zámek

V centru Chrlic, na náměstí, jehož bezprostřední okolí tvoří nejstarší část obce, se nachází budova bývalého zámku. Postaven byl koncem 18. století v barokním stylu podle projektu brněnského architekta Mořice Grimma na místě tvrze, která je připomínaná ještě v roce 1561. Od roku 1864 byl zámek majetkem brněnských biskupů, jimž sloužil především jako sídlo odpočinku. U zdi zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712. Zanedbanou nemovitost koupil koncem první světové války Spolek péče o slepé v zemi Moravskoslezské a zřídil v něm pracovní ústav slepců. V roce 1946 přešel ústav pod správu státu, péče o nevidomé postupně ustupovala do pozadí a charakter ústavu získal podobu domova důchodců. V současnosti, po přestavbě s nutnou modernizací realizované v letech 1996–2002 (jíž byl ovšem původní vzhled památky značně dotčen a změněn), je zámek opět sídlem Ústavu sociální péče pro zrakově postižené. Proto je památka včetně nevelkého parku běžné veřejnosti nepřístupná, většina zámeckého komplexu je však dobře viditelná z okolních veřejně přístupných prostranství. Nejstarší, původní část zámku se vstupem (branou) je otočena do Chrlického náměstí. Naproti zámku stojí hasičská zbrojnice s letopočtem 1892 na štítu; Sbor dobrovolných hasičů byl však v Chrlicích založen již o deset let dříve, roku 1882.

Další stavby

Uprostřed náměstí stojí pomník obětem první světové války z roku 1924.[8] Při silnici směrem na Modřice byl v roce 1968 vztyčen pomník Leopoldu Šromovi.[9] V Chrlicích se dále nachází boží muka, historické kříže, kaplička, zvonice, biskupský erb – znak olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, nádraží, opodál „perníková chaloupka“ (ve skutečnosti zahradní chatka) s Jeníčkem, Mařenkou i Ježibabou, a také viadukt vybudovaný při stavbě železniční trati v roce 1868.

Významní rodáci a osobnosti

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 325.
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str. 153
  6. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  7. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 90
  8. Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-05-19]. Dostupné online.
  9. Petr Vacek. Pomník Leopold Šrom [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-05-20]. Dostupné online.

Literatura
  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Holásky a Chrlice, s. 112–114.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.