Klášter klarisek v Chebu

Historie konventu klarisek na Chebsku sahá až do doby těsně před rokem 1270. V tomto roce došlo k velkému požár města, což se v kronikách projevilo záznamy s údaji, že klášter byl v roce 1288 přestavěn. Prvním spolehlivým listinným důkazem je dar od krále Přemysla Otakara II. z roku 1273.[1]

Klášter spadal pod správu řezenské diecéze a jeho poloha v privilegovaném městě v Chebsku mu propůjčovala zvláštní postavení. Chebský městský archivář Karl Siegl při prozkoumávání dochovaného urbáře nalezl kopie významných dokumentů.

Již na začátku 14. století klášter zahrnoval četné majetky v okolních vesnicích, například v Novém Drahově (Rohr), Kornau, Povodí (Ensenbruck), Oldřichově (Ulrichsgrün), Stebnici (Stabnitz), Hartoušově (Hartessenreut), Střížově (Triesenhof), Horním a Dolním Pelhřimově (Ober- a Unterpilmersreut), Horní vsi (Oberndorf) a Hájích (Gehag).[2] V roce 1347 následovaly další akvizice, mj. obce Doubrava u Aše (Grün), později přejmenovaná na Nonnengrün (dnes Hluboká, část Milhostova).

Nákupy nebo dary kláštera souvisejí mimo jiné s rodinou Nothaftů, zejména s rodovou linií z Vildštejna.

Chebské románské antependium

Kromě tohoto majetku se jeptišky staraly také o další zdroje příjmu.[3] Vyráběly např. skříňky na relikvie a svaté obrázky ze stříbrných a zlatých drátků a svíce. Dále pracovaly v pekárně na cukrovinky, sladké pečivo a perník a vyráběly různé speciality jako bábovky, smažené koblihy, koláče a podobně. Jako léky prodávali také bylinnou a žaludeční vodu a mitridatium. Chebské antependium od zdejších jeptišek je výšivka z románského období, kterou lze vidět v Chebském muzeu.

První abatyše kláštera lze prokázat pouze na základě jednotlivých listin:[4]

• Adelheid z Lobhausu, 1270
• Markéta, 1313, 1317
• Mechthilda, 1347
• Kateřina, 1351
• Anežka, 1372, 1374
• Markéta z Kornbühlu, 1391, 1392, 1395
• Kateřina Ebranová, 1436

Od roku 1465 je znám sled abatyší až do zániku kláštera:

• Felizitas Trautmannová 1465-1470
• Ursula Pirková, 1470-1474
• Barbara Brumannová 1474-1489
• Kunigunde Gradlová, 1489-1499
• Kateřina ze Seebergu, 1499–1531
• Hraběnka Uršula Šliková, 1531–1554
• Markéta z Au, 1554–1559
• Anna Beylová, 1559-1565
• Apollonia Funková, 1565-1579
• Magdalena Lochnerová, 1579–1593
• Ursula Helmová, 1593-1606
• Katharina Rudischová, 1606–1636
• Margaretha Schmölzová, 1637–1638 / 39
• Helene Imerová, 1638 / 39-1641
• Klara Mayerová, 1641-1652
• Eufrosina Moserová z Öttingenu, 1652–1671
• Caecilia Waltherová, 1671–1679
• Johanna Pentzová, 1679-1688
• Bernhardina Betterleová z Wildenbrunnu, 1688–1723
• Angela Frieselová, 1723-1731
• Praxedis Bruschová, 1731-1741
• Maria Katharina Nonnerová, 1741–1768
• Maria Lucia Zemschová, 1768–1782

• Karl Siegl: Das Salbuch der Egerer Klarissinnen vom Jahr 1476. Sonderdruck der Zeitschrift Mitteilungen des Vereins der Geschichte der Deutschen in Böhmen. Prag 1905.

• Historie kláštera v turistickém informačním centru Cheb
• Svatá Klára na galerii galeriecheb.cz^{[nedostupný zdroj]}

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klarissenkloster Cheb na německé Wikipedii.