Anna Pavlovna Ruská
Anna Romanovna-Holstein-Gottorp, též Anna Pavlovna (Ruská), rusky Анна Павловна, nizozemsky a v zemích mluvících německy Anna Paulowna (7. lednajul./ 18. ledna 1795greg. Sankt Petěrburk – 1. března 1865, Haag) byla rodem ruská velkokněžna a královna nizozemská v letech 1840 až 1849.
Anna Pavlovna Ruská | |
---|---|
královna nizozemská | |
Anna Pavlovna | |
Doba vlády | 1840–1849 |
Sňatek | 21. února 1816 |
Manžel | Vilém II. Nizozemský |
Narození | 18. ledna 1795 Petrohrad |
Úmrtí | 1. března 1865 (ve věku 70 let) Haag |
Předchůdce | Vilemína Pruská |
Následník | Žofie Württemberská |
Potomci | Vilém III. Alexandr Jindřich Ernest Kazimír Žofie |
Rod | Oldenburkové |
Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
Otec | Pavel I. Ruský |
Matka | Marie Fjodorovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
Jejími rodiči byli ruský car Pavel I. a carevna Marie Fjodorovna, narozená jako princezna Sofie Dorota Württemberská; byla jejich osmým dítětem (šestou dcerou) a nejmladší sestrou cara Alexandra I.
Život v Nizozemsku
Dne 21. února 1816 se Anna Pavlovna provdala za pozdějšího nizozemského krále Viléma II. Oranžsko-Nasavského. Z manželství vzešlo pět potomků:
- Vilém III. (1817–1890)
- Vilém Alexandr Bedřich (1818–1848)
- Vilém Bedřich Jindřich (1820–1879)
- Ernest Kazimír (*/† 1822 – zemřel jako nemluvně v 5 měsících věku)
- Vilemína Marie Žofie Luisa (1824–1897) – od roku 1842 provdána za Karla Alexandra Sasko-Výmarsko-Eisenašského (1818–1901), syna Karla Bedřicha Sasko-Výmarsko-Eisenašského
Ani po svatbě se Anna nevzdala svého pravoslavného vyznání. Svatební obřad byl vykonán nejprve po pravoslavném způsobu, poté až po způsobu luteránském. Po svatbě strávili novomanželé jeden rok v Rusku a Anna měla poté problém si zvyknout na to, že oddělení společenských tříd bylo v její nové zemi daleko slabší než v Rusku.
Anna Pavlovna dostala věnem jeden milion (tehdejších) rublů, což byla velmi vysoká peněžní částka. To vzbudilo velkou pozornost. Její manželství bylo kvůli Vilémovým nevěrám bouřlivé. Nadto jí v roce 1829 v Bruselu, kde manželé tehdy bydleli, někdo ukradl skoro všechny šperky (nakonec byla velká část nalezena), z čehož podezírala manžela, protože byl v té době v dluzích a stýkal se s podle jejího názoru pochybnými lidmi. Konflikty jitřily také nevěry jejího manžela. Pár pak žil odděleně až do roku 1843.
Na nizozemský trůn nastoupila spolu se svým manželem po abdikaci svého tchána Viléma I. (7. října 1840). Jako královna Anna nebyla u veřejnosti příliš populární. Naučila se sice mluvit nizozemsky lépe než její manžel, který často mluvil francouzsky, ale dodržovala přísnou etiketu a od veřejnosti si udržovala odstup. Její manžel zemřel v roce 1849 a Anna se poté stáhla z dvorského života.
Veřejné pocty
Na její počest je pojmenováno místo Anna Paulowna v provincii Severním Holandsku (Noordholland). V centrální části Haagu (Zeeheldenkwartier) je po královně Anně Pavlovně pojmenováno jedno z nejživějších náměstí Anna Paulownaplein s restauracemi a kavárnami.[1] Nadto je zde také ulice Anna Paulownastraat, která ono náměstí protíná.
Německý botanik Philipp Franz von Siebold po královně pojmenoval rostlinný druh paulovnií (mj. strom Paulovnie plstnatá, nizozemsky Anna Paulownaboom).
Vývod z předků
Frederik IV. Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
Hedvika Žofie Švédská | ||||||||||||
Petr III. Ruský | ||||||||||||
Petr I. Veliký | ||||||||||||
Anna Petrovna | ||||||||||||
Kateřina I. Ruská | ||||||||||||
Pavel I. Ruský | ||||||||||||
Jan Ludvík I. Anhaltsko-Dornburský | ||||||||||||
Kristián August Anhaltsko-Zerbstský | ||||||||||||
Kristýna ze Zeutschu | ||||||||||||
Kateřina II. Veliká | ||||||||||||
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský | ||||||||||||
Johana Alžběta Holštýnsko-Gottorpská | ||||||||||||
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská | ||||||||||||
'Anna Pavlovna' | ||||||||||||
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský | ||||||||||||
Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská | ||||||||||||
Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
Anselm František Thurn-Taxis | ||||||||||||
Marie Augusta Thurn-Taxis | ||||||||||||
Marie Ludovika Lobkovicová | ||||||||||||
Žofie Dorota Württemberská | ||||||||||||
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
Fridrich Vilém I. | ||||||||||||
Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Anna Pawlowna na německé Wikipedii a Anna Pavlovna of Russia na anglické Wikipedii.
Literatura
- Jean-Charles Volkmann: Généalogie des rois et des princes. Éditions Jean-Paul Gisserot, Paris, 1998: ISBN 2-87747-374-0
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Pavlovna Ruská na Wikimedia Commons
Nizozemská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vilemína Pruská |
1840–1849 Anna Pavlovna Ruská |
Nástupce: Žofie Württemberská |
Lucemburská velkovévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vilemína Pruská |
1840–1849 Anna Pavlovna Ruská |
Nástupce: Žofie Württemberská |
Limburská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Vilemína Pruská |
1840–1849 Anna Pavlovna Ruská |
Nástupce: Žofie Württemberská |