Anna Marie Kaprová z Kaprštejna

Narodila se okolo roku 1600 do pražské měšťanské rodiny, byla vnučkou staroměstského měšťana, konšela a posléze purkmistra Starého Města pražského Jana Piláta Rakovnického z Jenštejna.[2] Okolo roku 1620 byla v mladém věku proti své vůli provdána za mnohem staršího českého šlechtice Jana Daniela Kapra z Kaprštejna, soudce a vysokého úředníka, který proslul především jako předseda soudu vůdců potlačeného českého stavovského povstání a popravy 27 odsouzených na Staroměstském náměstí. Kaprštejn pojal Annu Marii za svou choť především z pragmatických důvodů, jelikož se jednalo o výhodnou partii. On sám zbohatl na pobělohorských konfiskacích značným způsobem, neboť získal nejen Dolní Počernice a Chvaly spolu s vinicí u Prahy, ale také výstavní malostranský dům U černého orla na Malostranském náměstí. Stejně tak Anna Marie stoupla sňatkem na svém společenském postavení. V letech 1622–1623 držel Kaprštejn dočasně bývalé Zapského panství v Dubči, a dokonce to byl on, kdo v roce 1622 svou ženu vyzval, aby zabrala statek Kyje jejich sousedu Adamu Zapskému ze Záp, na což si Adam Zapský otevřeně stěžoval.[3]

Zápský byl naopak konfiskacemi postižen: kvůli podpoře povstání přišel o třetinu svého majetku.[4] K vážnému porušení výnosu samotné konfiskační komise pak došlo roku 1623, kdy Zapskému nebyl přiznán nárok na proplacení zbylých dvou třetin majetku, na které se konfiskace nevztahovala. Ve snaze vyplatit se z konfiskace a udržet alespoň samotnou Dubeč nadělal Adam Zapský v letech 1622–1624 velké dluhy. Jelikož mu byl zkonfiskován také dům v Praze, přišel takřka na mizinu. Pro neschopnost splácet dluhy byl dokonce načas uvržen do vězení a na svobodu byl propuštěn teprve v roce 1625.

Oba se seznámili v letech 1622–1624, kdy se snažil Adam Zapský získat zpět svůj zabavený majetek. Oba dva se stali brzy milenci a svůj poměr dle tehdejších zvyklostí ani nijak neskrývali, ačkoliv také Zápského vázal sňatek s Evou Zapskou ze Záp. Bylo to tak veřejné tajemství, o kterém nejspíše nevěděl jen sám Kaprštejn, který jako císařský rada trávil většinu času v Praze, kdežto jeho žena na venkovských statcích, ponejvíce pak na zámečku v Dolních Počernicích. Strach z prozrazení vedl nakonec oba milence k zosnování vražedného plánu. Kaprštejn měl být zabit, čímž by se Anna Marie stala jedinou dědičkou celého majetku. Stále ještě mladý a naivní Zapský, který přišel o všechen majetek, pravděpodobně věřil, že mu jeho milenka následně poskytne finanční náhradu za zabavené Kyje.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a zámek v Dolních Počernicích

Kaprštejn byl svou ženou 13. listopadu 1625 záludně vylákán z Prahy. Při cestě z Prahy do Dolních Počernic jej v lesích u Hrdlořez přepadl sám Adam Zapský spolu s najatým pacholkem a Kaprštejna úkladně zavraždil,[5] doufaje snad, že vina padne na lupiče pocestných. Spolu s ním na místě zahynuli také jeho sluha a kočí.

I když Zapský z místa činu uprchl do Prahy a snažil se získat si alibi, vražda vlivného a mocného císařského rady se začala ihned vyšetřovat. Milenecký vztah Zapského a Kaprovy ženy byl na základě výpovědí svědků rychle odhalen. Oba byli zatčeni (Anna Marie 22. listopadu)[6], uvězněni a podrobeni soudnímu přelíčení. Jak Adam Zapský, tak Anna Marie se ke svému činu přiznali, ačkoliv se při výsleších snažili zjevně svalovat vinu jeden na druhého a všemožně se kát. Celá kauza vzbudila mimořádný rozruch. Především za Zapského se přimlouvaly mnohé osobnosti, například Albrecht z Valdštejna, který byl zčásti potomkem Smiřických ze Smiřic, s nimiž se rod Zapských ze Zap v roce 1610 příbuzensky spojil.[7] Žádost o milost pro Zapského byla však ve Vídni zamítnuta samotným císařem. Anna Marie byla jako cizoložná žena a jeden z iniciátorů vraždy svého muže neprodleně odsouzena k trestu smrti, a to způsobem neobyčejně krutým. Měla být mrskána, pohřbena zaživa a probodnuta kůlem. Na přímluvu příbuzných a dalších osob jí byl však nakonec trest zmírněn na mrskání a stětí. Na svou popravu čekala ve staroměstském vězení. Adam Zapský byl vsazen do Bílé věže na Pražském hradě, kde čekal na vynesení rozsudku. Také on byl posléze odsouzen k trestu smrti stětím.

Dne 30. ledna 1626 byla nešťastná Anna Marie vyvedena z vězení na Malé Straně pražské, kam byla převezena. Byla ostříhána a obnažena do půli těla, připoutána k dřevěné židli a na voze dopravena před dům U černého orla zavražděného pana Kaprštejna. Tady byla za přítomnosti velkého množství lidu mrskána katem a jeho pomocníky metlami. Podruhé si vytrpěla mrskání na malostranském pranýři. Napotřetí ubohou ženu mrskali před Staroměstskou radnicí. Zde ji pak, téměř bezvědomí, vyvedli na popraviště,[8] kde ji vzápětí sťal mečem kat Jan Mydlář. Toto krvavé divadlo si nenechaly ujít stovky a tisíce Pražanů.[9]

Nešťastný Adam Zapský byl pak popraven v ranních hodinách 3. února 1626 na nádvoří starého purkrabství Pražského hradu. Dačický píše, že při popravě kat „…netrefil jeho krk a do půl hlavy jemu vťal.“[10] Pohřben byl v kostele sv. Tomáše na Malé Straně pražské. Adamem Zapským vymřela dubečská větev Zapských ze Zap po meči.

• Oficiální web městské části Praha-Dubeč
• Rodokmen Zapských ze Zap
• Mikuláš Dačický z Heslova - Paměti