Americká zahrada

Americká zahrada leží 2 kilometry západně od městyse Chudenic v přírodní lesní oblasti Západočeská pahorkatina. Rozkládá se v podhorské kotlince mezi středním (Suchohorské pásmo) a východním, nejmohutnějším hřbetem v nadmořské výšce 507–523 metrů.[4] V blízkosti se nachází dominanta Chudenicka, rozhledna Bolfánek, která zde byla zřízena v roce 1845, dále park u zámku Lázeň a Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, jímž se nechal skladatel Dvořák inspirovat při psaní svého libreta.

Americká zahrada byla založena roku 1828 jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro park u lázeňského domu.[8] Od roku 1832 sloužila jako zásobní zahrada; nejspíše z toho důvodu je zahrada pravidelně uspořádána do obdélníkových dílců a záhonů, dochovaných dodnes. Až v roce 1842 byla budována jako sbírka cizokrajných dřevin bývalým majitelem velkostatku Chudenice hrabětem Evženem. Černín také založil Dendrologickou společnost v Průhonicích.[9] Vrchní Jílek zahradu nejdříve nazýval „Americkou partií“, kvůli převaze dřevin ze Severní Ameriky, později Černín změnil úmysly a ze školky se stalo arboretum. Poprvé se o ní jako o „Americké zahradě“ mluví v rozpočtovém návrhu přibližně 4 roky po založení.[9]

Výsadbu realizoval zahradník Karel Zahn v roce 1842. Z bubenečského parku v Praze bylo zakoupeno 100 taxonů exotických dřevin a kultivarů a zaškolkováno. Dále byly přivezeny sazenice z Flottbecku, od firmy James Booth. Právě odtamtud pochází douglaska tisolistá, která dnes dominuje svou velikostí a je pravděpodobně nejstarším jedincem tohoto druhu v Evropě.[5][10]

V dalších letech byla zahrada tak bohatá, že plnila zásobovací funkci pro bývalé černínské parky, zahrady a parky hlavně v západních Čechách.[10] V roce 1874 se vedení ujal lesmistr Basel, kterému pomáhal botanik Čelakovský.[5] Obstarával sazenice z celého světa a měl tak hlavní zásluhu na vědecké hodnotě arboreta.[5] Za Baselova vedení v roce 1874 zažila zahrada největší rozkvět.[9] Ve 40. letech 20. století zahrada změnila majitele, stal se jím Lesní závod v Červeném Poříčí. V padesátých letech byla rozšířena v dolní části, nově oplocena a k rostlinám byly připojeny jmenovky;[11] místo starého zděného zahradního domku tehdy postavili nový dřevěný altán.[5] Dne 28. prosince 1969 ministerstvo kultury zahradu vyhlásilo za chráněný park (pod číslem jednacím 13.369-II/2S).[12] Statut chráněného parku změnila vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., která území zařadila do kategorie národní přírodní památka.[12] Evidence z roku 1970 v zahradě uvádí 362 jedinců dřevin, 204 druhů a odrůd.[11]

Americkou zahradu vlastní stát, hospodaří zde Lesy ČR, oficiální správu nad tímto chráněným územím vykonává AOPK ČR – Správa CHKO Český les.[3] Největší zásluha o udržování zahrady patří Občanskému sdružení OTISK. Pro zahradu byl nově vytvořen plán péče na léta 2013-2022. V zahradě se dvakrát ročně provádí sečení travního porostu, odklízí se spadlé větve, na podzim se shrabává a odváží opadané listí.[16][17] Jsou odtud odstraňovány invazivní druhy. Ošetřování stromů zahrnuje zdravotní i bezpečnostní řezy, instalaci stabilizačních vazeb a odstraňování nežádoucích jedinců nebo těch, kteří představují nebezpečí. [16][17]

Sezení u Americké zahrady

Zahradu ohrožuje několik faktorů, především snížení druhové variability cílových dřevin, nedostatečná výsadba mladších dřevin a konkurence dřevin z lesního porostu.[18] Problémem je také nevhodné umístění dřevin vedle sebe a nevhodné dosadby stromů do zahrady vzhledem k jejich ekologickým nárokům.[18] Byla prováděna mechanická likvidace ostružiníku, který sem pronikal z okolních lesních porostů, a chemická likvidace křídlatky.[16] Dále se zde pravidelně sází dřeviny, zatím naposled v roce 2010; nejnovějšími přírůstky jsou kalina severoamerická (Viburnum lentago), dub velkoplodý (Quercus macrocarpa), bříza papírovitá (Betula papyrifera), bříza topololistá (Betula populifolia) a jabloň korunná (Malus coronaria).[16]

Je nutné provádět základní ošetření některých stromů zahrnující bezpečnostní, zdravotní, redukční a prosvětlovací řezy, v některých případech byly instalovány korunové vazby.[17] V roce 2010 se muselo vykácet 30 kusů jedle kavkazské z důvodu špatného zdravotního stavu,[16] v roce 2012 přibližně 18 odumírajících nebo uschlých stromů a kvůli redukci zastínění cílových dřevin arboreta.[16] Celá zahrada je obehnána plotem z drátěného pletiva upevněného k betonovým sloupům.[18] Vejít do ní umožňují dvě velké dřevěné brány postavené tak, aby pohledově bránily vstupu zvěři.[18] Vybrané dřeviny chrání prosté dřevěné ohradníky a kolem douglasky tisolisté je vybudován povalový chodník.[18] Základním dlouhodobým cílem je udržet reprezentativní soubor severoamerických dřevin s přiměřenou ekologickou valencí pro Českou republiku.[19]