Alois Jirák

Mons. ThDr. Alois Jirák (29. ledna 1848 Černovice u Tábora21. dubna 1907 Jindřichův Hradec) byl český římskokatolický duchovní, někdejší vyučující a později rektor v kněžském semináři v Českých Budějovicích. V letech 1900–1907 infulovaný probošt (v pořadí 23.) v Jindřichově Hradci.

Jeho Milost
Mons. ThDr. Alois Jirák
Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci.
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Svěcení
Kněžské svěcení14. července 1872
světitel Jan Valerián Jirsík
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kaplan v Počátkách (1872–1883)
  • spirituál kněžského semináře v Českých Budějovicích (1883-1884)
  • rektor kněžského semináře v Českých Budějovicích (1884–1898)
  • infulovaný probošt v Jindřichově Hradci (1900–1907)
Osobní údaje
Datum narození29. ledna 1848
Místo narozeníČernovice
Datum úmrtí21. dubna 1907
Místo úmrtíJindřichův Hradec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Alois Jirák pocházel z městečka Černovic u Tábora z chudých poměrů. Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci, kde v roce 1868 maturoval. Následně studoval teologii v kněžském semináři v Českých Budějovicích a v roce 1872 přijal z rukou biskupa Jirsíka kněžské svěcení. Následně byl ustanoven kaplanem v Počátkách, kde pak působil až do roku 1883. Jelikož v letech 18731877 dále studoval ve Vídni, šlo v této době spíše o pouze formální ustanovení. V roce 1877 byl ve Vídni promován doktorem teologie.

V roce 1883 odešel z kaplanského místa v Počátkách a začal působit v českobudějovickém kněžském semináři jako spirituál bohoslovců. V rámci jejich studia navíc vyučoval starozákonní biblistiku a církevní právo. Již v následujícím roce byl z postu spirituála uvolněn a jmenován rektorem v témže semináři. V témže roce byl jmenován sídelním kanovníkem českobudějovické katedrální kapituly. V roce 1896 byl jmenován papežským komořím s titulem Monsignore. Působil rovněž na diecézním církevním soudu jako defensor vinculi. Byl znám jako člověk širokého vzdělání a velké píle.

Jako jediný uchazeč se ucházel o jmenování do úřadu probošta v Jindřichově Hradci. Ke dni 23. dubna 1900 byl skutečně do tohoto úřadu jmenován.

Coby jindřichohradecký probošt podporoval výrazně místní školství. Angažoval se také v českých vlasteneckých spolcích. V roce 1902 doprovázel českobudějovického biskupa Říhu do Říma a účastnil se jeho audience u papeže Lva XIII., kde získal dovolení udělit jindřichohradeckým věřícím papežské požehnání. Toto požehnání udělil v zastoupení papeže na Hod Boží svatodušní roku 1902, záhy poté, co se z Říma vrátil.

Závěr života probošta Jiráka byl poznamenán vleklými spory s jindřichohradeckými evangelíky. Ti se domnívali, že probošt záměrně vyhradil pro pohřeb jedné dívky evangelického vyznání na hřbitově potupné místo. Celá záležitost byla velmi emotivní a záhy se do ní vložil levicový a protestantský tisk. Probošt Jirák celou věc vnímal jako projev protikatolického hnutí a zareagoval sérií veřejných přednášek. Spor uhasl až tři roky po Jirákově smrti rozhodnutím Správního soudu, který stížnosti evangelíků odmítl jako nedůvodné s tím, že o žádném místě na hřbitově nelze říkat, že by bylo neslušné, nebo dokonce potupné.

Probošt Jirák byl ještě v počátku roku 1907 zmiňován jako další možný českobudějovický biskup. Dne 21. dubna 1907 však zemřel.

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.