Alois Hložek

Byl synem hostinského. Vystudoval reálnou školu v Kroměříži. Maturoval v roce 1911. V roce 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Po celou světovou válku působil jako voják. Po vzniku Československa přešel v roce 1918 do Československé armády a sloužil u pěchotních útvarů. V letech 1924–1928 sloužil v Kroměříži, pak u dělostřelectva v olomoucké posádce. V období let 1939–1942 pracoval jako civilní zaměstnanec na okresním úřadu Olomouc-venkov. V roce 1942 byl zatčen a až do roku 1945 vězněn v Buchenwaldu.[1]

Za druhé světové války byl politickým vězněm. Po válce bydlel v Olomouci.[3] V roce 1949 se stal předsedou nově zřízeného KNV v Olomouci.[4] Kromě toho zastával funkci krajského předsedy Svazu československo-sovětského přátelství.[5]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Olomouc. Mandát si podržel až do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954.[6][7]

Dlouhodobě působil v ČSA a ČSLA. Roku 1946 je zmiňován coby podplukovník.[3] V roce 1948 měl hodnost plukovníka dělostřelectva. Toho roku byl povýšen na brigádního generála.[8] Když v roce 1951 vznikla branně-sportovní organizace Svazarm, stal se jejím prvním předsedou.[9][10] Už v roce 1946 se uvádí jako oblastní velitel Svazu brannosti.[3] V čele Svazarmu ho ale brzy vystřídal Čeněk Hruška.[11] Předsedou Svazarmu byl Hložek jen do roku 1953.[1]