Čeněk Hruška

Čeněk Hruška (17. ledna 1889 Smíchov[1][2] – 12. prosince 1965 Praha[3]) byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.

Čeněk Hruška
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1933
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
Poslanec Nár. shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození17. ledna 1889
Smíchov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. prosince 1965
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Profesepolitik
OceněníŘád Bílého lva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Koncem 20. let 20. století patřil mezi skupinu mladých, radikálních komunistů (takzvaní Karlínští kluci), kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda. Na V. sjezdu KSČ se stal členem politbyra.[4]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[5] Podle údajů k roku 1929 byl profesí dělníkem v Praze-Vysočanech.[6] Poslanecké křeslo ztratil rozhodnutím volebního soudu v roce 1933. Vystřídal ho František Pecháček.[7]

Od konce roku 1938 zasedal v zahraničním vedení KSČ v Moskvě.[8] Znovu se do parlamentu vrátil po válce. V letech 1954–1964 zasedal opět v Národním shromáždění (po roce 1960 Národní shromáždění Československé socialistické republiky).[5]

Na celostátní konferenci KSČ v prosinci 1952 byl zvolen za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ ho pak zvolil členem ÚV KSČ a XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od ledna do září 1951 byl i členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Zastával rovněž vysoké funkce v Československé armádě. Byl generálporučíkem, v letech 1949–1954 náměstkem ministra národní obrany.[9] V letech 1950–1951 byl rovněž náčelníkem Hlavní politické správy Československé armády s hodností divizního generála.[10] K roku 1954 se profesně uvádí jako generálporučík, předseda Ústředního výboru Svazarmu, náměstek ministra národní obrany a nositel Řádu republiky (udělen roku 1954 a znovu 1955), Řádu Klementa Gottwalda (udělen roku 1959) a Řádu Bílého lva.[9][11] V květnu 1956 byl na prvním sjezdu Svazarmu zvolen předsedou této organizace.[12]

Vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Filipa a Jakuba na Smíchově
  2. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí, 1928, s. 1301. [online]. google.cz [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (česky)
  3. Hruška, Čeněk, 1889-1965 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2014-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. (česky)
  4. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 731. (česky)
  5. Čeněk Hruška [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky)
  6. 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky)
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky)
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 418. (česky)
  9. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 – 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-07]. Dostupné online. (česky)
  10. personální přehledy poválečné armády [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky)
  11. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 308, s. 2. Dostupné online.
  12. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 514. (česky)
  13. Válka.cz, Medaile Za vítězství nad Německem ve Velké Vlastenecké válce 1941–1945

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.