Alfred Baštýř

Život

Mládí a studium

Narodil se 1. května 1865 v Kardašově Řečici. Jeho otec byl Moses Baštýř, první docent zubního lékařství na Karlo-Ferdinandově univerzitě a člen českého židovského hnutí. I když od malička tíhnul k umění, vydal se ve stopách otce a vystudoval medicínu v Praze. Následně pracoval jako zubní lékař, jehož služby využívali hlavně bohatší klienti, jako třeba velvyslanci. Díky tomu si našel cestu zpátky k umění, skupoval nejrůznější umělecká díla, začal fotit a zapojoval se i do výroby mnoha přístrojů.

Filmařem

Ve světě české kinematografie začal být Baštýř významnější postavou od 20. let 20. století. V roce 1921 stál při vzniku produkční a distribuční filmové společnosti Kalosfilm, ta ale fungovala pouze 5 let. V letech 1921 byl také předsedou Organizace českého filmového herectva, v letech 1922 až 1924 zastával funkci místopředsedy Filmové rady československé a roku 1927 se připojil ke Svazu filmových výroben československých. Ve filmu se angažoval hojně i jako herec, mezi lety 1921 až 1938 ho bylo možné spatřit v desítkách filmů. Mezi nejznámější snímky patří například Panenka (1938), Svět patří nám (1937), Láska a lidé (1937) nebo Batalion (1937). Někdy vystupoval i pod pseudonymem Alfred Abýr.

Radioamatérem

Baštýř se nečinil pouze u filmu, ale i v radiu. Roku 1925 se podílel na vzniku Československého radiosvazu, v letech 1927 až 1929 působil rovněž jako jeho předseda. Podílel se rovněž na chodu Československého radioklubu. Několik let byl také redaktorem časopisu Radio Revue a věstníku Československého Radiosvěta.

Vynálezcem

Angažoval se i u řady vynálezů. Jeho vynálezy většinou souvisely s filmem, ale vynalezl i praktické předměty.[4]

Zednářem až do konce

Když mu bylo šestnáct let, stal se členem zednářské lóže, kde se angažoval po celý svůj život. Avšak po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se začal jeho život převracet naruby. Baštýřovo psychické zdraví se prudce zhoršovalo, až byl umístěn do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Stal se terčem fašistů kvůli svému židovskému původu a členství u svobodných zednářů. Byl tedy z nemocnice deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde 21. srpna 1942 zemřel.

Odkazy

Reference
  1. Alfred Baštýř | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  2. Alfred Baštýř - Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  3. BAŠTÝŘ Alfred 1.5.1865-21.8.1942 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  4. Baštýř Alfred (1. 5. 1865 – 21. 8. 1942) [online]. Praha: Národní technické muzeum, Archiv pro dějiny techniky a průmysl, 2008 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.

Literatura
  • Alfred Baštýř – Filmový přehled. Redirecting to https://www.filmovyprehled.cz/cs [online]. Copyright © [cit. 17.06.2021]. Dostupné z: https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/28814/alfred-bastyr
  • FIKEJZ, Miloš: Český film: herci a herečky. Díl 1. A–K, Praha 2006, s. 45, 56
  • HAVELKA, Jiří: Kronika našeho filmu 1898 – 1965, Filmový ústav, Praha 1967, s. 41, 42, 45, 46
  • BEDNAŘÍK, Karel: Arizace české kinematografie. Praha 2003, s. 126, 127

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.