Sibyla Anhaltská

Sibyla se narodila 28. září 1564 v Bernburgu jako čtvrtá, ale třetí přeživší, dcera Jáchyma Arnošta Anhaltského, jednoho z mála držitelů titulu vévoda anhaltský, a jeho první manželky Anežky z Barby-Mühlingenu.

V roce 1577 byla její starší sestra, Anna Marie, zbavena postu abatyše Gernrode a Frose, aby si mohla vzít Jáchyma Fridricha, nejstaršího syna a dědice vévodství Brieg. Pod nátlakem otce nakonec sestřino postavení abatyše zastoupila právě Sibyla, její funkce byla potvrzena i císařem Rudolfem II. Za doby, kdy byla abatyší, existuje pouze jediný záznam o její působnosti a to z dokumentu, který potvrzoval její finanční zaopatření vdovy po Stefanu Molitorovi. V roce 1581 pak byla Sibyla zbaven postu abatyše, ale pouze proto, aby si krátce nato mohla vzít Fridricha I. Württemberského. Manželství bylo naplánováno a smluveno její nevlastní matkou, Jáchymovou druhou manželkou, Eleonorou Württemberskou. Svatba se konala ve Stuttgartu dne 22. května téhož roku. Novou abatyší se stala Sibylina mladší nevlastní sestra Anežka Hedvika, pozdější vévodkyně Šlesvicko-Holštýnsko-Sondeburská.

Již necelých šestnáct let po svatbě s Fridrichem porodila Sibyla patnáct dětí, z nichž se dospělosti dožilo pouze deset, ostatní zemřeli krátce po narození, mrtví se narodili, nebo zemřeli ve věku méně než pět let. Sám Fridrich měl pravděpodobně i několik nemanželských dětí. Přestože Sibyla dala Württemberským dědice i dcery, který se mohly výhodně vdát, nehrála na dvoře téměř žádnou roli. Po narození posledního dítěte, dcery Anny, žila od manžela téměř odděleně, ten často cestoval po Francii, Itálii a Anglii, proto neměl na manželku ani potomky čas.

Sibyla byla známá pro své znalosti botaniky a chemie. Svůj zájem o alchymii zastírala tím, že sbírá byliny na výrobu léků pro chudé lidi. Její vědeckou poradkyní byla Helena Magenbuchová, dcera Johanna Magenbucha, osobního lékaře Martina Luthera nebo Karla V. V roce 1606 převzala post Heleny léčitelka Maria Andreae.

Po smrti svého manžela v roce 1608 se Sibyla uchýlila do Leonbergu, kde pověřila architekta Heinricha Schickhardta, aby přestavoval místní zámek a vytvořila slavnou zahradu Pomeranzengarten. V roce 1609 pověřila Schickhardta úkolem postavit dům u jezera, nedaleko Leonbergu, který později využívala jako lovecký zámeček. V roce 1614, ve věku 50 let, zde Sibyla zemřela a je pohřbena v kostele sv. Kříže ve Stuttgartu.

Z manželství s Fridrichem I. se narodilo 15 dětí a to pouze během prvních patnácti let manželství (aniž by se narodila dvojčata nebo i více).

• Jan Fridrich (1582-1628)
• Jiří Fridrich (1583-1591), zemřel mladý
• Sibyla Alžběta (1584-1606) ∞ kurfiřt Jan Jiří I. Saský
• Alžběta (*/† 1585), narozena mrtvá
• Ludvík Fridrich (1586-1631), zakladatel vedlejší linie Montbéliard ∞ Alžběta Magdaléna Hesensko-Darmstadtská, Anna Eleonora Nasavsko-Saarbrückensko-Weilburská
• Jáchym Fridrich (*/† 1587), narozen mrtvý
• Julius Fridrich (1588-1635), zakladatel vedlejší linie Weiltingen ∞ Anna Sabina Šlesvicko-Holštýnsko-Sondeburská
• Filip Fridrich (*/† 1589), narozen mrtvý
• Eva Kristýna (1590-1657) ∞ Jan Jiří Braniborský
• Fridrich Achilles (1591-1631), zemřel bez potomků
• Anežka (1592-1629) ∞ Franz Julius von Sachsen-Lauenburg
• Barbara (1593-1627) ∞ Fridrich V. Bádenský
• Magnus (1594-1622)
• August (*/† 1596), narozen mrtvý
• Anna (1597-1650)