Anna Habsburská (1549–1580)

Narodila se jako nejstarší potomek z šestnácti dětí císaře Maxmiliána a jeho manželky Marie Španělské rok po sňatku rodičů během jejich španělského působení, když tu zastupovali Mariina otce, císaře a krále Karla V. Narodila se ve Španělsku, ale od čtyř let věku žila na vídeňském dvoře. Byla nejoblíbenějším dítětem Maxmiliánovým, který ji nechal vychovat v katolické víře, přestože sám inklinoval k luteránství.

Jako nejstarší dcera císařova byla Anna velmi žádoucí nevěstou pro příslušníky všech evropských katolických panovnických dynastií. Byla původně zasnoubena se svým bratrancem Karlem, synem španělského krále Filipa II. Karel však v červenci roku 1568 zemřel. O Anninu ruku usilovala i Kateřina Medicejská pro svého syna, francouzského krále Karla IX. (jeho manželkou se posléze stala Annina mladší sestra Alžběta). Záhy po smrti Karla Španělského, v říjnu téhož roku však jeho otec, král Filip potřetí ovdověl a zůstal bez mužského následníka. Se svolením papeže (Pius V., který ovšem zpočátku s tímto záměrem z důvodu blízkého příbuzenství snoubenců nesouhlasil – Filip byl bratrancem Annina otce a bratrem její matky) se s Annou oženil sám. Svatební smlouva byla uzavřena v Madridu 24. ledna roku 1570 a svatba v zastoupení se uskutečnila 4. května téhož roku v Praze na Pražském hradě; v září dorazila Anna do své nové vlasti, do přístavu Laredo, kam cestovala přes Nizozemí, doprovázena svými mladšími bratry Albrechtem a Václavem, kteří měli získat na španělském královském dvoře vzdělání a vychování. Dne 12. září pak se v Segovii slavil svatební obřad.

Půvabná plavovlasá Anna byla veselé povahy a zdědila temperament své jagellonské babičky. Záhy si získala náklonnost obou svých malých nevlastních dcer (Isabela Klára Evženie a Kateřina Michaela). Nejraději se věnovala ručním pracím a podařilo se jí poněkud zmírnit tuhý ceremoniál španělského královského dvora.

Z tohoto manželství trvajícího deset let se narodilo pět dětí, dospělosti se však dožilo pouze jediné – syn Filip, budoucí španělský král.

• Ferdinand (4. prosince 1571 – 18. října 1578)
• Karel (12. srpna 1573 – 30. června 1575)
• Diego Felix (15. srpna 1575 – 21. listopadu 1582)
• Filip (3. dubna 1578 – 31. března 1621), španělský král Filip III. ∞ 1599 rakouská arcivévodkyně Markéta Habsburská
• Marie (14. února 1580 – 5. srpna 1583)

Roku 1580 po smrti bezdětného portugalského krále Jindřicha I. získal král Filip portugalský trůn a Anna se stala královnou Portugalska. Filip se však musel svých nároků domoci silou; při cestě do Portugalska za tímto cílem v Badajozu vážně onemocněl chřipkou. Královna Anna, několik měsíců po porodu svého posledního dítěte, odjela za ním a od manžela se nakazila; lékaři se pokusili zachránit jí život pouštěním žilou, avšak již znovu těhotná Anna po dlouhotrvajícím utrpení předčasně porodila životaneschopné dítě a 26. října v třiceti letech zemřela na srdeční mrtvici. Pohřbena byla v královském klášteře sv. Anny v Badajozu; až po několika letech byly její ostatky přeneseny do královské hrobky kláštera El Escorialu, její srdce však spočívá nadále v badajozském klášteře. Král Filip nesl Anninu smrt velmi těžce (o dva roky později psal v den výročí Anniny smrti své dceři: "Budu vždy na tu noc vzpomínat, i kdybych žil tisíc let") a již se znovu neoženil, třebaže Annu přežil o celých 18 let.

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Habsburská na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20110923213114/http://www.kleio.org/de/geschichte/stammtafeln/habsburger/abb10y.html
• http://www.thepeerage.com/p10278.htm#i102777