Ajlabún

Ajlabún (hebrejsky עֵילַבּוּן‎, arabsky عيلبون‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Eilabun[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Ajlabún
עיילבון‎
عيلبون‎
Pohled na město Ajlabún
Poloha
Souřadnice32°50′18″ s. š., 35°23′58″ v. d.
Nadmořská výška194 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
Ajlabun
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,835 km²
Počet obyvatel5 600 (2015[1])
Hustota zalidnění1150,7 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starostaג׳רייס מטר (Džirias Matar)[2]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 194 metrů v údolí Bejt Netofa v Dolní Galileji, cca 17 kilometrů severovýchodně od Nazaretu, cca 103 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 38 kilometrů východně od centra Haify.

Nachází se v hustě zalidněném a zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby a další arabská sídla leží v blízkém okolí. Židovská sídla jsou zde většinou jen v podobě malých vesnic. Oblast s demografickou převahou židů začíná na východní straně, směrem ke Galilejskému jezeru a městu Tiberias. Ajlabun je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 65, která vede z Afuly do oblasti Galilejského jezera. Z této komunikace zde odbočuje lokální silnice číslo 806. Jižně od obce leží Národní park Sde Amudim.

Dějiny

Ajlabún založili v 17. století křesťanští Arabové, kteří sem přesídlili z nedaleké vesnice Dejr Channa. Už předtím zde existovala počátkem letopočtu židovská vesnice Ajlabo (עיילבו) zmiňovaná v Talmudu a Mišně[zdroj?!]. Ve středověku sem mířili židovští poutníci na cestě k hrobu rabína Matja ben Chereše (רבי מתיא בן חרש‎). Francouzský cestovatel Victor Guérin popisuje obec koncem 19. století jako malou vesnici s cca 100 obyvateli.[4]

Ajlabún byl stejně jako celá centrální Galilea dobyt izraelskou armádou během první arabsko-izraelské války v říjnu 1948 v rámci Operace Chiram.[5] 14 místních obyvatel bylo po dobytí vesnice zabito. Arabské prameny hovoří o Ajlabúnském masakru. Zbylí obyvatelé byli vysídleni do Libanonu. V roce 1949 jim ale byl dovolen návrat.[6] Z Ajlabúnu pochází Hana Sweid, bývalý starosta této obce - od roku 2006 poslanec Knesetu za levicovou stranu Chadaš.

Od 60. let 20. století vede v blízkosti obce Národní rozvaděč vody, který nad obcí naplňuje umělou vodní nádrž Ma'agar Calmon, pak vede okolo vlastního Aljabúnu tunely a poté se rozlévá do umělého koryta v údolí Bejt Netofa.[4] Jde o nejvyšší bod Národního rozvaděče vody.[7]

V roce 1973 byla vesnice povýšena na místní radu (malé město).[8]

Demografie

Ajlabún je etnicky čistě arabské město. Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové - cca 4800 osob.[3] Podle údajů z roku 2005 tvořili 71,3 % obyvatel arabští křesťané (maronité) a 28,7 % arabští muslimové.[8]

Jde o menší sídlo městského typu (byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz) s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 5600 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ajlabún od r. 1922[6][9][10][3][1]
Rok 1922 1945 1950 1961 1983 1972 1995 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Počet obyvatel3195506751011150622573252422344214556467647624826490050005200530054005600

* údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy

Reference
  1. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  2. סיור בעילבון וסח'נין [online]. Jaffa Convention [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-15. (hebrejsky)
  3. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky)
  4. עילבון [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky)
  5. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 89–91. (anglicky)
  6. Welcome To Eilabun [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
  7. מאגר צלמון [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  8. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  10. שם יישוב אנגלית [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-17]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online]. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.