António Agostinho Neto
António Agostinho Neto (17. září 1922, Catete, Angola – 10. září 1979, Moskva, SSSR), byl prvním prezidentem Angoly. Známá je rovněž jeho básnická tvorba.
António Agostinho Neto | |
---|---|
1. Prezident Angoly | |
Ve funkci: 1975 – 1979 | |
Předchůdce | funkce zřízena |
Nástupce | José Eduardo dos Santos |
Stranická příslušnost | |
Členství | MPLA |
Narození | 17. září 1922 Catete, Angola |
Úmrtí | 10. září 1979 Moskva, Sovětský svaz |
Místo pohřbení | Luanda |
Alma mater | Univerzita Coimbra Lisabonská univerzita |
Profese | politik, básník a lékař-spisovatel |
Náboženství | metodismus |
Ocenění | Řád společníků O. R. Tamba (2014) Leninova mírová cena Řád jugoslávské hvězdy Řád welwitschie podivné velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky … více na Wikidatech |
Commons | Agostinho Neto |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vůdce Movimento Popular de Libertação de Angola (MPLA – Lidové hnutí za osvobození Angoly) a první angolský prezident se narodil v rodině metodistického kněze a učitelky ve školce. Vyrůstal v Luandě a jako jeden z mála Afričanů mohl studovat na kvalitní střední škole – Lyceu Salvadora Correiy. Byl tichý, odměřený, schopný a dobrý student. Přes svou účast v národním hnutí se mu podařilo vystudovat medicínu v Lisabonu. Po návratu do vlasti však začal být trnem v oku koloniálním úřadům a byl uvězněn. Podařilo se mu prchnout do Maroka a následně řídit protikoloniální boj marxisticky orientované MPLA z exilu – postupně z Conakry, Léopoldvillu a Brazzavillu.
Po pádu diktatury v Portugalsku se i Angola mohla těšit na samostatnost. Vyhlášení nezávislé Angoly bylo s Portugalci domluveno na 11. listopad 1975. Konkurenční osvobozenecká hnutí, UNITA a FNLA, se snažila obsadit hlavní město. MPLA jej za pomoci sovětských raketometů obsluhovaných Kubánci uhájila, a tak to mohl být Neto, kdo vyhlásil nezávislost Angolské lidové republiky a stát se jejím prvním prezidentem.
Vláda MPLA měla přes vojenské úspěchy velké obtíže. Infrastruktura byla válkou poničena, v zemi bylo mnoho vnitřních uprchlíků a opustily ji portugalské kvalifikované pracovní síly. Opoziční hnutí stále bojovala proti MPLA a ovládala značnou část venkovských oblastí. V MPLA došlo k rozkolu, který stál život 30 tisíc lidí a ze kterého vyšlo vítězně prosovětské Netovo křídlo. Nekvalifikovaná správa země a drastický znárodňovací program rychle přivodil kolaps ekonomiky. Angola se tak stala závislá na pomoci spřátelených komunistických států.
V září 1979 zemřel Neto v nemocnici v Moskvě a jeho místo ve straně i prezidentský post zaujal pragmaticky orientovaný José Eduardo dos Santos.
Česky vyšla Netova sbírka veršů Posvátná naděje (1983).
Vyznamenání
Angolská vyznamenání
- Řád národního hrdiny Trabalha[1]
Zahraniční vyznamenání
- Řád Georgiho Dimitrova – Bulharsko[1]
- velkokříž Národního řádu za zásluhy – Guinea[1]
- Medaile Amílcara Cabrala – Guinea-Bissau[1]
- Řád společníků O. R. Tamba ve zlatě – Jihoafrická republika, 27. dubna 2014 – za přínos k boji proti kolonialismu v Angole a za boj za ideály svobody, rozvoje a solidarity na africkém kontinentu[1][2][3]
- Řád Amílcara Cabrala I. třídy – Kapverdy[1]
- Řád Playa Girón – Kuba, 1976[1][4]
- Řád welwitschie podivné – Namibie[1]
- velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko[1]
- Leninův řád – Sovětský svaz[1]
Odkazy
Reference
- Archeofactu - Arqueologia e Arte. www.archeofactu.pt [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- The Presidency | Agostinho Neto (1922– 1979 ). web.archive.org [online]. 2014-11-12 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- The Order of the Companions of O.R. Tambo Dostupné online
- Ordem "PLAYA GIRON"-1. faan.og.ao [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu António Agostinho Neto na Wikimedia Commons