Afwillit

Afwillit je minerál ze skupiny hydratovaných nesosilikátů. Byl objeven roku 1925 na lokalitě Dutoitspan Mine v Kimberley, v Jižní Africe. Pojmenován byl taktéž roku 1925 a to Johnem Parrym a Frederickem Eugenem Wrightem. Jeho jméno bylo vytvořeno zkratkou jména bývalého vedoucího diamantového dolu De Beers, který působil v Jižní Africe, Alpheuse Fullera Williamse.

Afwillit

krystaly čirého afwillitu

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Ca3(SiO3OH)2·2H2O
Identifikace
Barva bezbarvý nebo bílý
Vzhled krystalu Masivní nebo prizmatické krystalové tvary protáhlé do sloupců podobným turmalínu
Soustava monoklinická
Tvrdost 3 - 4
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá podle {101}, dobrá podle {100}
Index lomu nα = 1,617
nβ = 1,620
nγ = 1,634
Vryp bílý
Hustota 2,630 g ⋅ cm−3
Ostatní lom lasturnatý, je piezoelektrický

Vznik

Tento minerál vzniká za působení kontaktní metamorfózy vápenců se silikáty a nezbytnou hydratací. Zdá se, že afwillite, stejně jako spurit nebo kalcit, se postupně separuje a shlukuje do fluid, které poté krystalizují. Laboratorní studie došly k závěru, že afwillite se formuje při teplotě nižší než 200 °C, dle rozboru obvykle okolo 100 °C.[1]

Vlastnosti
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3-4, křehký, hustota 2,63 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {101} a dobrá podle {100}, lom je lasturnatý. Je piezoelektrický.
  • Optické vlastnosti: Barvu má průzračně čirou nebo bílou. Vryp je bílý, lesk skelný a je průhledný i průsvitný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 35,11 %, Si 16,40 %, O 46,72 %, H 1,77 %. Může být také přítomné zanedbatelné množství nečistot prvků Al, Fe, Mg, F.

Výskyt

Parageneze

Často v asociaci s apofylitem, natrolitem, thaumasitem, merwinitem, spuritem, gehlenitem, ettringitem, portlanditem, hillebranditem, foshagitem, brucitem a kalcitem.

Využití

Tento minerál nemá žádné specifické využití, avšak můžeme ho najít například v tuhnoucím betonu z portlandského cementu, kde dochází k potřebné hydrataci vápníkem bohatých silikátů.[2]

Související články

Reference
  1. Kusachi, I, Henmi, C. And Henmi K. (1989) Afwillite and jennite from Fuka, Okayama Prefecture. Japan. Miner J. 14, 279-292.
  2. http://www.minersoc.org/pages/Archive-MM/Volume_29/29-216-838.pdf Archivováno 27. 5. 2016 na Wayback Machine Moody, K. M., 1952, The thermal decomposition of afwillite, The Mineralogical Society

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.