Adalbert Widmann

Adalbert (Vojtěch) svobodný pán Widmann (15. ledna 1804 Brno[1] – 23. srpna 1888 Plaveč[2]) byl moravský politik a velkostatkář. V letech 1870–1884 zastával funkci moravského zemského hejtmana.

Adalbert Widmann
Adalbert svobodný pán Widmann
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1871 – 1884
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceHugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
NástupceFelix Vetter z Lilie
Ve funkci:
1870 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceEmanuel Dubský z Třebomyslic
NástupceHugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Člen moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1884
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
? – ?
C. k. tajný rada
C. k. komoří
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana ústavověrného velkostatku
Narození14. ledna 1804
Brno
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. srpna 1888 (ve věku 84 let)
Plaveč
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťI. Julie Puthonová (1804–1852)
II. Ervína Scharffensteinová (1833–1883)
RodičeVincenz Widmann
Arnoštka Rodenová z Hirzenau
DětiAdalbert von Widmann
Příbuzníbratr: Antonín Widmann
synovec: Victor Widmann-Sedlnitzky (1836–1886)
prasynovec: Antonín Widmann-Sedlnitzky (1865–1949)
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1869 velkokříž Řádu Františka Josefa
CommonsAdalbert Widmann
1884 čestný občan Brna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina

Narodil se v rodině Widmannů usídlené na Moravě od 18. století (statek Plaveč) jako syn Vincenze Widmanna a jeho ženy Ernestiny Rodenové z Hirzenau. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Julií Puthonovou (1804–1852) a podruhé s Ervínou Scharffensteinovou (1833–1883). Jeho syn Adalbert se stal později ministrem zemědělství v Bienerthově a Gautschově vládě, a poté slezským zemským prezidentem. Jeho bratr Antonín, stejně jako synovci Antonín a Viktor byli také poslanci moravského zemského sněmu.

Politická kariéra

Téměř celý svůj život byl politicky aktivní. Již ve 30. letech spoluinicioval založení moravské spořitelny, později se stal členem moravského sněmu, tehdy ještě stavovského.

Byl aktivní i během roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[3]

Do voleného zemského sněmu byl vybrán hned po obnovení ústavního života v roce 1861 a setrval v něm až do roku 1884. Přes blízkost ke straně ústavověrného velkostatku zůstával nadstranickým politikem. Snažil se nalézat kompromis nejen mezi jednotlivými politickými, ale i národnostními tábory, kdy například navrhoval střídání jazyků při čtení sněmovních protokolů. Roku 1869 navrhoval také obnovu univerzity v Brně. Od roku 1870 až do roku 1884 zastával (s výjimkou části roku 1871) pozici moravského zemského hejtmana, tedy předsedy zemského sněmu.

Spolková činnost

Byl prezidentem Vlasteneckého zemského pomocného spolku, kurátorem Moravského ústavu hluchoněmých, ředitelem Moravskoslezského ochranného spolku.

Ocenění

Za své zásluhy byl jmenován c. k. komořím a tajným radou, roku 1869 vyznamenán velkokřížem Řádu Františka Josefa, roku 1884 se stal čestným občanem Brna.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Správa o úmrtí A.Wildmana, Arbeiterfreund , ročník 1888 , 9.9.1888 , stránka č.5
  3. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. (česky)

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.