Abelisauridae
Abelisauridi (příslušníci čeledi Abelisauridae) byli poměrně mohutní teropodi (draví dinosauři) z infrařádu Ceratosauria.[1] Vyskytovali se v období střední jury (druh Eoabelisaurus mefi) až nejpozdnější křídy zejména na území jižního superkontinentu Gondwany (především na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky, Indie a Madagaskaru).[2]
Abelisauridae Stratigrafický výskyt: Střední jura až svrchní křída (asi před 170 až 66 miliony let) | |
---|---|
Majungasaurus, zástupce čeledi | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Infrařád | Ceratosauria |
Nadčeleď | Abelisauroidea |
Čeleď | Abelisauridae Bonaparte a Novas, 1985 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Abelisauridi měli poměrně dlouhé a velmi silné nohy, dokázali se rychle pohybovat. Jejich lebka byla (zvláště u pozdějších forem) relativně krátká a mohutná, přední končetiny silně zakrnělé. Dorůstali délky od 5 do zhruba 9 metrů. Největší dosud známou fosilní stopou teropodního dinosaura je exemplář dlouhý 115 cm, objevený roku 2016 na území Bolívie. Původce obří stopy patřil pravděpodobně právě mezi abelisauridní teropody a žil v době před 80 miliony let.[3] Délka tohoto neznámého obřího teropoda mohla výrazně přesahovat 12 metrů. Jednalo se tedy nejspíš o zdaleka největšího známého zástupce celé čeledi abelisauridů.[4]
Objev fosilních sérií stop paralelně kráčejících abelisauridů v sedimentech souvrství Candeleros (Patagonie, Argentina) dokládá, že tito draví dinosauři žili ve smečkách a nejspíš i společně lovili.[5]
Replika kostry známého abelisaurida druhu Carnotaurus sastrei je od roku 2008 umístěna v expozici Chlupáčova muzea dějin Země na pražském Albertově (při ÚGP PřF UK).[6]
Klasifikace
Čeleď ABELISAURIDAE
- Abelisaurus (Argentina)
- Compsosuchus (Indie)
- Chenanisaurus (Maroko)
- ?Dryptosauroides (Indie)
- Guemesia (Argentina)
- ?Indosaurus (Indie)
- ?Indosuchus (Indie)
- Kryptops (Niger)
- Kurupi (Brazílie)
- ?Ornithomimoides (Indie)
- ?Orthogoniosaurus (Indie)
- Rugops (Niger)
- Spectrovenator (Brazílie)
- Xenotarsosaurus (Argentina)
- Podčeleď Carnotaurinae (klad Brachyrostra, klad Furileusauria)
- Arcovenator (Francie)
- Ekrixinatosaurus (Argentina)
- Ilokelesia (Argentina)
- Llukalkan (Argentina)
- Majungasaurus (Madagaskar)
- Niebla (Argentina)
- Pycnonemosaurus
- Rahiolisaurus (Indie)
- Rajasaurus (Indie)[7]
- Skorpiovenator (Argentina)
- Thanos (Brazílie)
- Tralkasaurus
- Tribus Carnotaurini
- Aucasaurus (Argentina)
- Carnotaurus (Argentina)
Odkazy
Reference
- Mattia Antonio Baiano & Ignacio Alejandro Cerda (2022). Osteohistology of Aucasaurus garridoi (Dinosauria, Theropoda, Abelisauridae): inferences on lifestyle and growth strategy. Historical Biology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2063052
- Mattia A. Baiano, Rodolfo A. Coria, Juan I. Canale & Federico A. Gianechini (2021). New abelisaurid materials from the Anacleto Formation (Campanian, Upper Cretaceous) of Patagonia, Argentina, shed light on the diagnosis of the Abelisauridae (Theropoda, Ceratosauria). Journal of South American Earth Sciences. 103402. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103402
- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 119)
- SOCHA, Vladimír. Největší známá stopa dravého dinosaura. OSEL.cz [online]. 24. září 2020. Dostupné online. (česky)
- Arturo Miguel Heredia, Ignacio Díaz-Martínez, Pablo José Pazos, Marcos Comerio & Diana Elizabeth Fernández (2019). Gregarious behaviour among non-avian theropods inferred from trackways: A case study from the Cretaceous (Cenomanian) Candeleros Formation of Patagonia, Argentina. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, Article 109480 (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.109480
- https://veda.instory.cz/1441-prvnim-ceskym-dinosaurem-se-stal-desivy-dravec-z-argentiny.html
- SOCHA, Vladimír. Když hinduisté uctívali teropody. OSEL.cz [online]. 19. dubna 2021. Dostupné online. (česky)
Literatura
- "Abelisaurus." In: Dodson, Peter & Britt, Brooks & Carpenter, Kenneth & Forster, Catherine A. & Gillette, David D. & Norell, Mark A. & Olshevsky, George & Parrish, J. Michael & Weishampel, David B. The Age of Dinosaurs. Publications International, LTD. p. 105. ISBN 0-7853-0443-6.
- Tykoski, R. S. & Rowe, T. (2004). "Ceratosauria". In: Weishampel, D.B., Dodson, P., & Osmolska, H. (Eds.) The Dinosauria (2nd edition). Berkeley: University of California Press. Pp. 47–70 ISBN 0-520-24209-2
- Bonaparte, J. F., Novas, F. E., & Coria, R. A. (1990). Carnotaurus sastrei Bonaparte, the horned, lightly built carnosaur from the middle Cretaceous of Patagonia. Contributions to Science of the Natural History Museum of Los Angeles County 416: 1–42.
- Wilson, J. A., Sereno, P. C., Srivastava, S., Bhatt, D. K., Khosla, A. & Sahni, A. (2003). "A new abelisaurid (Dinosauria, Theropoda) from the Lameta Formation (Cretaceous, Maastrichtian) of India". Contributions of the Museum of Palaeontology of the University of Michigan 31: 1–42.
- Coria, R. A., Chiappe, L. M. & Dingus, L. (2002). "A close relative of Carnotaurus sastrei Bonaparte 1985 (Theropoda: Abelisauridae) from the Late Cretaceous of Patagonia". Journal of Vertebrate Palaeontology 22: 460–465.
- Novas, F. E. (1997). "Abelisauridae". In: Currie, P.J. & Padian, K.P. Encyclopedia of Dinosaurs. San Diego: Academic Press. Pp. 1–2 ISBN 0-12-226810-5.
Externí odkazy
- Galerie Abelisauridae na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Abelisauridae na Wikimedia Commons
- Informace na webu Thescelosaurus! (anglicky)
- Web The Theropod Database (anglicky)