Carnotaurus

Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů[3] a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny).[4][5] Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 7,75 metru a zaživa vážil asi 2113 kilogramů.[6]

Zajímavé jsou také jeho přední končetiny, které jsou i přes masivní ramena velmi krátké a nejspíš prakticky nepoužitelné. Vykazují nicméně zvláštní stavbu, typickou pro vývojově odvozené abelisauridy[7]. Nohy byly velmi dlouhé a silné a spolu s dalšími adaptacemi zřejmě umožňovaly rychlý běh[8]. Síla jeho čelistního stisku byla mnohem menší, než například u slavného druhu Tyrannosaurus rex, činila podle odhadů zhruba 3341 newtonů.[9]

Otázkou jeho potravy se zabývají mnozí paleontologové. Problémem totiž je, že ač měl mohutnou lebku se silnými žvýkacími svaly, jeho spodní čelist byla relativně slabá a ani zuby neodpovídají velikosti tohoto teropoda. Patrně lovil mláďata sauropodů, jako byl Chubutisaurus, menší ornitopody nebo se živil také mršinami.[10] Jeho lebka měla unikátní stavbu, odlišnou od stavby lebek jiných skupin teropodů.[11]

Podrobný výzkum lebky karnotaura odhalil množství otvorů v lebečních kostech (včetně obou "rohů") a ukázal na dosud neznámé morfologické podobnosti s lebkami jiných teropodů (i mimo čeleď Abelisauridae).[12]

Formálně byl tento teropodní dinosaurus popsán v roce 1985 argentinským paleontologem José F. Bonapartem.[13]

Carnotaurus schopný měnit barvu kůže (literární smyšlenka) se objevuje také v románu Michaela Crichtona Ztracený svět: Jurský park.

Model kostry karnotaura o délce 8 metrů je od prosince roku 2008 možné vidět v Chlupáčově muzeu historie Země v Praze.[14]. Jedná se o vůbec první anatomicky věrnou repliku dinosauří kostru v Česku, umístěnou v trvalé expozici.[15]