ANBO II

ANBO II byl dvoumístný vzpěrový hornoplošník, který byl určen pro počáteční výcvik pilotů. Byl poháněn vzduchem chlazeným hvězdicovým pětiválcovým motorem Walter NZ-60. Letoun navrhl pilot ing. Antanas Gustaitis . První zkušební let byl proveden v 10. listopadu 1927. Až do roku 1934, kdy byl odepsán po havárii, jej používaly Litevská armáda a od roku 1931 litevský aeroklub. Byl postaven jediný exemplář.

ANBO II
ANBO II
Určenívojenský cvičný letoun
VýrobceANBO
ŠéfkonstruktérAntanas Gustaitis
První let20. listopadu 1927
Vyřazeno26. června 1934
UživatelLitva
Vyrobeno kusů1 + 1 replika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Na konci roku 1925 byl A. Gustaitis vyslán do Pařížské letecké školy a strojírenství, aby si prohloubil své znalosti a získal nové vědomosti. Studuje, která letadla by podle jeho vlastních návrhů mohla být postavena a využívána litevským vojenským leteckým seminářem. Protože jsou výcviková letadla levnější, A. Gustaitis se rozhodl začít s nimi. Na počátku roku 1927 se seznámil s možnými typy motorů o nižším výkonu a vytvořil první náčrt nového cvičného letadla. V únoru 1927 napsal z Paříže dopis náčelníkovi vojenského letectví s nákresem navrhovaného letounu. Velitel leteckého parku mjr. Shimoliūnas mu odpověděl dopisem, v němž uvedl, že šéf letectví souhlasí s tím, aby podle jeho výkresů bylo letadlo postaveno. Stavba začala v létě 1927 a letadlo bylo téměř dokončeno do tří měsíců. Chyběl mu však motor. V prvních dnech listopadu byl motor konečně dodán a nainstalován. Antanas Gustaitis provedl svůj první let s ANBO-II 10. listopadu 1927.[1]

ANBO II, 3-prostorová skica (Les Ailes, 23. prosinec 1928)

Popis letounu

ANBO II byl jednoplošník smíšené konstrukce, jehož křídlo bylo vyrobeno ze dřeva a pokryto plátnem. Křídlo s tlustým profilem bylo k trupu připevněno šesti vzpěrami (parasol, čtyři vzpěry vpředu a dvě vzadu) a dvěma páry profilovaných ocelových trubek přichycených ke spodní části trupu. Kostra trupu obdélníkového průřezu byla svařena z ocelových trubek, jinak byla konstrukce ze dřeva.[2] Horní část trupu měla konvexní tvar. Stabilizační a kýlové plochy byly vyrobeny z duralu a potaženy látkou. Motor byl od trupu oddělen ocelovou protipožární přepážkou. Motorový kryt protažený až ke kabině byl z hliníkového plechu. Klasický dvoukolový pevný podvozek, zadní část podvozku tvořena pouze ostruhou.

ANBO II (Letectví 8/1928)

ANBO II byl poháněn vzduchem chlazeným, hvězdicovým motorem o nominálním výkonu 60 HP, který poháněl dvoulistou dřevěnou vrtulí o průměru 2,06 metru. Obsah palivových a olejových nádrží, umístěných v trupu za motorovou přepážkou, dovoloval vytrvalost 7 hodin letu.[3] ANBO II byl mnohem ekonomičtější než německé letouny z první světové války, které v té době používalo litevské letectvo (např. Albatros B.II), byť s menším výkonem, ale bylo rychlejší a ovladatelnější.

Walter NZ-60

Operační historie

Letoun sloužil jako cvičný letoun pro mladé vojenské piloty (1927-1931). Po generální opravě (výměna motoru za typ o výkonu 70 HP) v roce 1931 byl darován litevskému aeroklubu a sloužil při výcviku civilních pilotů. V litevském aeroklubu byl tento letoun téměř 4 sezóny. V létě 1934 (26. srpna) došlo k katastrofě. Letadlo havarovalo pádem z výšky a pilot Vaclovas Juodis zahynul. Důvodem byla nezkušenost pilota a hrubé pilotní chyby. Došlo k přetížení křídel s mnoha negativními násobky a v důsledku toho k destrukci křídla.

Dochované exempláře

Jediný vyrobený letoun byl zničen při havárii v roce 1934. V letech 2012-2016 byla však postavena létající replika tohoto stroje. Stavbu provedli Rolandas Kalinauskas (konstruktér) a Arvydas Šabrinskas (projektový manager). Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit původní motor Walter byl použit ruský motor Švecov M-11 s podobnými parametry jako měl Walter NZ-60. První zkušební let obnoveného letounu se uskutečnil 18. října 2016. Letadlo je umístěno na litevském letišti Pociūnai nedaleko Prienai a je využíváno na leteckých přehlídkách. Létají s ním oba autoři repliky oděni do dobových uniforem litevského letectva z 20.- 30. let 20. století.[4] První let repliky ANBO II se uskutečnil téměř přesně 75 let po smrti A. Gustaitise, který byl v 16. října 1941 zastřelen v moskevském vězení.[5]

Uživatelé

Specifikace

Údaje dle[6][7]

Technické údaje

  • Posádka: 2 (instruktor a žák)
  • Rozpětí: 10,72 m
  • Délka: 6,75 m
  • Výška: 2,20 m
  • Nosná plocha: 20,0 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 280 kg
  • Vzletová hmotnost: 550 kg
  • Pohonná jednotka: vzduchem chlazený hvězdicový pětiválcový motor Walter NZ-60
  • Výkon pohonné jednotky:
    • vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevnými listy o průměru 2,06 m

Výkony

  • Maximální rychlost: 160 km/h
  • Cestovní rychlost: 132 km/h
  • Nejmenší rychlost: 60 km/h
  • Dostup: 3 500 m
  • Vytrvalost: 7 h
  • Stoupavost: 2,1 m/s, 8 min. do 1000 m

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ANBO II na anglické Wikipedii.

  1. RAMOŠKA, G. PIRMASIS LIETUVIŠKAS MOKOMASIS LĖKTUVAS (litevsky) ANBO-II [online]. Litva: Lietuvos Aviacijos Istorija 1919 - 1940 m. (Dějiny litevského letectví 1919-1940) [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  2. Litevský sportovní a školní letoun Anbo II.. Letectví (příloha č. 8). Srpen 1928, roč. VIII. (1928), čís. 8, s. 261. Dostupné online.
  3. KORBUTAS, Nerijus. ANBO 2 (litevsky) [online]. Mano Sparnai, 16.1.2014 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  4. ANBO-II (litevsky) [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  5. KĘSTUTIS. ANBO II jau skrenda! - ANBO II znovu letí! (litevsky) [online]. UAB “GYVENIMAS” (http://www.gyvenimas.info), 12.11.2016 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  6. SKRAIDUOLIS, Jūsų. ANBO II [online]. lizdas.lt [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
  7. Aircraft designed by A.Gustaitis [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.

Literatura

  • TAYLOR, Michael J.H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation, London: Studio Editions. ISBN 1-85170-324-1
  • REZMER, Waldemar: Litewskie lotnictwo wojskowe 1919–1940. Toruń: Wydawnictwo Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 1999. ISBN 83-231-1096-4.
  • Litevské letecké muzeum Kaunas

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.