ANBO V

ANBO V byl cvičný vzpěrový hornoplošník zkonstruovaný v roce 1931 pro armádu Litvy. V roce 1936[2] vznikla modernizovaná verze ANBO 51. Model ANBO V vycházel svojí koncepcí z předchozích prací Antanase Gustaitise, typů ANBO II a ANBO III.[3]

ANBO V s motorem Walter Vega
ANBO V
ANBO 51 na letišti
Určenícvičný letoun
VýrobceKaro Aviacijos Tiekimo Skyrius
ŠéfkonstruktérAntanas Gustaitis
První let1931
Charaktervyřazen ze služby
UživatelLitevské letectvo
Vyrobeno kusů15 (5 ANBO V, 10 ANBO 51)[1]
VariantyANBO 51
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

V roce 1931 vznikl prototyp cvičného letounu (výr. č. 43), který byl osazen pětiválcovým, vzduchem chlazeným hvězdicovým motorem Walter Vega o jmenovitém výkonu 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min. To byl motor, který navazoval na Walter NZ-60 a se kterým měl Antanas Gustaitis dobré zkušenosti z provozu letounů ANBO II. Gustaitas se rozhodl nakoupit v továrně Walter tři pětiválcové motory Walter Vega a dva sedmiválcové Walter Venus. Prototyp s motorem Walter Vega vzlétl 19. května 1931. Letouny výr. čísel 46 a 49 měly rovněž motor Walter Vega. Letouny ANBO V (výr. č. 50 a č. 51) vyrobené v roce 1932 měly již nainstalovány výkonnější sedmiválce Walter Venus o výkonu 110 k (80,9 kW) při 1750 ot/min. Díky své stabilitě vzduchu a dalším vlastnostem byl ANBO V ideálním strojem pro výcvik.[4] V letech 1934-1935 byly tyto letouny přestavěny na použití sedmiválcových motorů Armstrong Siddeley, typ Genet Major IA s ještě vyšším výkonem 140 k (103 kW). S těmito motory létaly po celé období (1934-1940).[5]

Pro 2. výrobní dávku letounů s již pozměněným názvem na ANBO 51, která byla dána do výroby v roce 1936, byl použit motor Armstrong Siddeley Genet Major IV, sedmiválcový hvězdicový motor o výkonu 160 k (120 kW), který umožnil letounu dosáhnout rychlosti až 200 km/h. Současně však vzrostla hmotnost (650 kg prázdná, 950 kg vzletová). Od roku 1936 do roku 1938 bylo postaveno 10 letadel (výr. č. 80-84, 785-789).[2]

ANBO V s motorem Walter Vega

Popis letounu

ANBO V byl hornoplošník konvenční smíšené konstrukce, potažené plátnem a s trupem ze svařovaných ocelových trubek. Trup byl obdélníkového průřezu a byl mimo základní kostry ještě zesílen šikmými trubkami vpředu a zkříženými ocelovými drátěnými diagonálami vzadu. Stejnou konstrukci užívaly i pevné části ocasních ploch (vyrobeny z duralu a potažené plátnem), pohyblivé byly zkonstruovány ze dřeva. Křídlo dřevěné konstrukce[6] bylo připojeno párem vzpěr k dolní části trupu a další vzpěry spojovaly trup s centroplánem křídla. Centrální část křídla byla "podepřena" pyramidou, tvořenou čtyřmi trojitými vzpěrami. V centroplanu byly umístěny dvě nádrže na 80 litrů benzínu, odkud palivo "samospádem" teklo do karburátoru motoru. Dvoukolový, pevný podvozek byl osazen párem kol s pneumatikami a vzadu ocasní ostruhou.

ANBO V

Posádka seděla v tandemovém uspořádání (žák vpředu, instruktor vzadu). Sedadla byla upravena pro použití padáků. Před oběma kokpity byl průhledný štít z vytvrzeného termoplastu (celuloid). Žák a instruktor používali k vzájemné komunikaci zvukovou trubici vyvedenou do kukel. Prototyp a první dva sériové letouny byly poháněny hvězdicovým motorem Walter Vega československého původu a další dva sériové stroje byly poháněny motory Walter Venus, později britskými Armstrong Siddeley Genet Major. Motory Genet Major byly zpravidla kryty Townsendovým prstencem různých velikostí. Za motorem v první části trupu byla olejová nádrž o objemu 10 l. Vnitřek trupu byl od motoru oddělen protipožární přepážkou z ocelového plechu.[4]

V roce 1936 se objevila upravená verze ANBO 51 se zesílenou konstrukcí křídla a motorem Genet Major IV.

ANBO V, kokpit

Uživatelé

Specifikace

Údaje pro verzi s motorem Walter Vega dle[3][7]

Technické údaje

  • Osádka: 2 (instruktor a žák)
  • Délka: 7,30 m
  • Rozpětí křídel: 11,35 m
  • Výška: 2,82 m
  • Plocha křídel: 20,65 m²
  • Prázdná hmotnost: 510 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 820 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Walter Vega
    • vzletový: 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
    • jmenovitý: 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min

Výkony

  • Maximální rychlost: 170 km/h
  • Cestovní rychlost: 151 km/h
  • Přistávací rychlost: 70 km/h
  • Dostup: 4000 m
  • Stoupavost: 4,2 m/s

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ANBO V na anglické Wikipedii.

  1. Aircraft designed by A.Gustaitis [online]. Lietuvos aviacijos muziejus [cit. 2019-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  2. Aircraft designed by A.Gustaitis [online]. Kaunas: www.lam.lt (Lithuanian Aviation Museum) [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
  3. THOMAS, Heinz. ANBO (Lithuania) aircraft [online]. RAM (Russian Aviation Museum), 24. dubna 2000 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
  4. RAMOŠKA, Gytis. MOKOMOJO LĖKTUVO ANBO-V SUKŪRIMO IR EKSPLOATACIJOS ISTORIJA - Historie vzniku a provoz letadla ANBO V (litevsky) [online]. Lietuvos Aviacijos Istorija 1919 - 1940 m. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
  5. ANBO V (rusky) [online]. airwar.ru (Уголок неба), 2006 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
  6. Grey 1938
  7. SKRAIDUOLIS, Jūsų. ANBO V [online]. Kaunas: lam.lt (Lithuanian Aviation Museum) [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.

Literatura

  • GREY, C.G.; BRIDGMAN, Leonard. Jane's All the World's Aircraft 1938. London: Sampson Low, Marston & Company, ltd, 1938. ISBN 0-7153-5734-4. (anglicky) Reprint 1972.
  • TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. S. 922. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.