Snofru

Snofru (dříve přepisováno jako Snofrev) byl prvním egyptským faraonem 4. dynastie. Vládl přibližně v letech 2543–2510 př. n. l.[1] Na trůn nastoupil po Hunejovi, posledním vládci 3. dynastie.

Snofru
Snofrev
Snofruova socha v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády2543–2510 př. n. l.[1]

[2]

35 let (Beckerath)

24 let (Turínský královský papyrus)[3]

29 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
Neb Maat
Trůnní jméno
Sneferu,Se-neferu
Horovo jméno
Jméno obou paní
Nebmaat
ManželkaHetepheres I.[4] (Heteferes I.)
PotomciNefermaat – nejstarší (vezír),

Rahotep – velitel lučištníků, Chufu, Anchhaf, Kanefer, Netceraperef, Ranefer, Iynefer I.

dcery: Henutsen[5] (?), Meritites I.[6], Princezna Hetepheres, Nefertkau I.
OtecHunej (?)
MatkaMeresanch I.[7]
NarozeníEgypt
Úmrtí~2604 př. n. l.
Egypt
HrobkaLomená pyramida,
Červená pyramida[8],
Pyramida u Médúmu[9]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

Podle všech dochovaných zpráv a záznamů byl Snofru velmi energickým panovníkem. Říše během jeho vlády zesílila a zbohatla. Upevnil jednak postavení Egypta v tehdy civilizovaném světě, jednak upevnil i postavení panovníka jakožto vládce a boha v jedné osobě. Svoji moc posiloval a rozšiřoval na další území vojenskými výboji. Jeho vojska obsadila Sinaj, kam vojenskou výpravu poslal, aby získala tamější měděné a tyrkysové doly. Úspěšné boje vedl i s Núbijci, na nichž získal jejich některé zlaté doly. Obsadil i území, která s Egyptem sousedila na východě. K zabezpečení všech svých výbojů a bezpečnosti říše nechal vybudovat tzv. „hradbu Jižní a Severní země“. Posílal také obchodní výpravy, které měly ozbrojený doprovod, až na území dnešního Libanonu, kde měly za úkol nakoupit cedrové dřevo. V každém roce své vlády nechal údajně postavit jeden nový chrám či pevnost.

Snofruovi hodnostáři

Královy pyramidy

Lomená pyramida
Snofruova lomená pyramida
Podrobnější informace naleznete v článku Lomená pyramida.

Lomená pyramida krále Snofrua se též nazývá romboidní či o dvou svazcích, nachází se u Dahšúru[11]. Jako pyramida je velmi atypická, je jediná svého druhu v Egyptě. Její základna má rozměry 185,5×185,5 metru, celá je vysoká 92,3 metru. Její stěny zpočátku stoupají pod úhlem 54° 51' do výšky 45 m, kde se lomí pod úhlem 42° 59'. Do pyramidy vedou dva vchody, uvnitř se nacházejí dvě obrovské komory, jejichž stropy jsou neobyčejně vysoké. Tyto dvě komory jsou spojeny šachtou, která byla vytesána teprve dodatečně.

Existuje více teorií, proč je sklon této pyramidy dvojí. Podloží této pyramidy je méně stabilní a při stavbě docházelo k trhlinám. Snížením sklonu stavitelé ubrali hmotu v horní části pyramidy a zároveň rozšířili původní základnu. Jiné domněnky hovořily o zdraví panovníka a nutnosti celou stavbu dokončit v kratším čase. Vynořily se ovšem i teorie, že záměr dvou sklonů je původní a má politické a náboženské důvody, např. že představuje sjednocení Dolního a Horního Egypta. Jiné domněnky směřují i k osobnosti panovníka, o němž existují úvahy, že trpěl určitou formou schizofrenie.

Červená pyramida
Růžová pyramida krále Snofrua u Dahšúru
Podrobnější informace naleznete v článku Červená pyramida.
Pyramida v Médúmu

Červená pyramida či Růžová pyramida se nachází taktéž u Dahšúru, její pojmenování je odvozeno od barvy kvádrů, ze kterých je postavena. Její základna měří 221,5×218,5 metru, je vysoká 104,4 metru. Je to třetí největší pyramida v Egyptě a zároveň je to první typická pyramida, která kdy byla na půdě země Nilu postavena. To znamená, že je jako první postavena ve tvaru pravidelného jehlanu. Je však málo prozkoumána. Její vnitřní komory jsou totiž zavaleny a tím pádem nepřístupny. První známý člověk, který do ní kdy vstoupil, byl Václav R. Prutký, který v ní byl nejpozději v roce 1751. Častěji se však uvádí, že první do ní vstoupil Angličan Perring „teprve“ v roce 1837.

Pyramida u Médúmu
Podrobnější informace naleznete v článku Pyramida v Médúmu.

Pyramida u Médúmu není v pravém slova smyslu Snofruovou pyramidou, ten ji nechal pouze dokončit. Tato pyramida patří jeho předchůdci Hunejovi, za jehož vlády nebyla dokončena[12].

Odkazy

Reference
  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
  2. VERNER, Miroslav. Abúsír. V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 268.
  3. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517.
  4. Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. (česky)
  5. Hanutsen [online]. Wikisofia, 2008. Dostupné online. (česky)
  6. Meritetes I. [online]. Wikisofia, 2008. Dostupné online. (česky)
  7. AIDAN DODSON, DYAN HILTON. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. [s.l.]: hames & Hudson, 2004.
  8. Červená pyramida v Dahšúru [online]. 2018, rev. 2018. Dostupné online. (česky)
  9. Pyramida v Médúmu [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. (česky)
  10. VACHALA, Břetislav. Staří Egypťané. Praha: Libri, 2001. 240 s. ISBN 80-7277-060-8. Kapitola Popisky k obrázkům v barevné příloze, s. III.
  11. Dahšúr [online]. 2003. Dostupné online. (česky)
  12. Pyramida v Médúmu [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
Předchůdce:
Hunej		 Egyptský král
2543–2510 př. n. l.		 Nástupce:
Chufu
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.