Dietrich Ziemssen

Dietrich Ziemssen (26. srpna 1911–17. března 1978) byl důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obersturmbannführer (podplukovník) za druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem německého kříže ve zlatě.

Dietrich Ziemssen
Narození	26. srpen, 1911 Heilbronn, Německé císařství
Úmrtí	17. březen, 1978 Duisburg, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	SS-Obersturmbannführer
Doba služby	1934–1945
Sloužil	Třetí říše
Složka	Waffen-SS (do roku 1945)
Velel	Náčelník štábu u 4. dobrovolnické granátnické brigády „Nederland“ Náčelník štábu u 1. tankové divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Invaze do Polska Bitva o Francii Operace Barbarossa Bitva v Ardenách východní fronta
Vyznamenání	Německý kříž ve zlatě Železný kříž I. třídy

Narodil 26. srpna roku 1911 v Heilbronnu v Württembersku. Absolvoval pět tříd lidové školy a poté začal studovat na gymnáziu, kde roku 1929 maturoval. Poté krátce studoval zemědělství na odborné škole a nakonec roku 1933 vstoupil do SA a sloužil u SA-Standarte 125.

V březnu roku 1934 přestoupil do SS a byl zařazen ke III. praporu ze 7.SS-Standarte. V říjnu téhož roku přestoupil do SS-Verfügungstruppe (předchůdce Waffen-SS), kde byl zařazen k Politische-Bereitschaft (oddělení politické pohotovosti) v Ellwangenu.

V létě roku 1935 nastoupil na důstojnickou školu SS (SS-Junkerschule) v bavorském Bad Tölzu a po jejím dokončení v zimě roku 1936 zahájil s ním související důstojnický kurz pro velitele čety v Dachau. Po jeho dokončení mu byla na začátku dubna 1936 udělena hodnost SS-Untersturmführer (poručík).

Jeho novou služebním funkcí se mu nyní stal štáb hlavního úřadu pro rasu a osídlování (RuSHA). K počátku března roku 1937 byl však převelen k SS-Standarte „Deutschland”, kde sloužil u roty z II. praporu jako velitel čety. O rok později byl převelen k pluku SS „Der Führer“ a s ním se zúčastnil invaze do Polska a následně i bitvy o Francii, kde byl raněn a vysloužil si zde železný kříž II. třídy. V červnu roku 1939 se oženil, vzal si svoji přítelkyni Freyu.

Po svém zotavení v červenci roku 1940 byl zařazen k pěšímu pluku SS „Westland” a s ním sloužil až do dubna roku 1943. Při těžkých bojích na východní frontě si vysloužil železný kříž I. třídy a útočný odznak pěchoty v bronzu.

Následně byl již v hodnosti SS-Sturmbannführer (Major) převelen ke 4. dobrovolnické granátnické brigády „Nederland“, kde se stal velitelem jejího štábu pod velením SS-Brigadeführera Jürgena Wagnera. V této funkci se mu podařilo získat druhé nejvyšší německé vojenské vyznamenání a to německý kříž ve zlatě, který mu byl udělen 16. června roku 1944 na Wagnerovo doporučení. Od konce května roku 1944 byl povolán na kurz pro štábní důstojníky na vojenské akademii v Hirschbergu (dnešní Jelení Hora) a po jeho dokončení v září téhož roku byl jmenován náčelníkem štábu u 1. tankové divize SS „Leibstandarte SS Adolf Hitler“.

V této funkci sloužil až do konce války v květnu roku 1945, kdy byl s celým štábem divize zajat americkými jednotkami v Rakousku.

Zemřel 17. března roku 1978 v Duisburgu.