Divize (vojenství)

Divize je vyšší vojenská jednotka, čítající asi dvacet tisíc vojáků. Ve většině armád se dělí na několik pluků nebo brigád a naopak několik divizí tvoří armádní sbor. Divize je největší jednotka běžné armády, která provádí vojenské operace jako celek. Užívá se převážně u pěchoty, méně často u jezdectva nebo u tanků. Jednotlivé divize se většinou značí prostou řadovou číslovkou.

Značka pro pěší divizi v mapové symbolice NATO

Myšlenku divize vytvořil francouzský maršál Maurice de Saxe v knize Mes Réveries, která nebyla vydána (maršál před jejím vydáním roku 1750 zemřel), takže divize byly zavedeny až v sedmileté válce maršálem de Broglie. V této válce se osvědčily a francouzská armáda na ně přešla trvale. Během napoleonských válek získal francouzský model armády, užívající mimo jiné divize, věhlas a divize proto byly zavedeny ve většině evropských armád. Užívají se dosud ve většině armád včetně české. Velitelem divize je zpravidla generálmajor. V některých zemích také existuje hodnost divizní generál.

Divize v Československé armádě 1918–1938

Divizní organizace byla v Československé armádě v době míru využívána zejména u pěšího vojska. Takzvané rychlé divize, zahrnující jezdecké a motomechanizované jednotky byly vytvořeny reorganizací dosavadních jezdeckých brigád teprve v roce 1937.

Pěší divize byla od počátku 20. let 20. století až do reorganizace v roce 1937 složená ze dvou pěších brigád (každá čítající dva pěší pluky), dělostřelecké brigády a příslušných jednotek služeb.

Dislokace pěších divizí byla následující:[1]

číslo divize dislokace
1. divizePraha
2. divizePlzeň
3. divizeLitoměřice
4. divizeHradec Králové
5. divizeČeské Budějovice
6. divizeBrno
7. divizeOlomouc
8. divizeOpava
9. divizeTrnava
10. divizeBanská Bystrica
11. divizeKošice
12. divizeUžhorod

V roce 1937 došlo k reorganizaci, po níž se divize nově skládaly ze tří pěších a jednoho dělostřeleckého pluku. V organizaci pěších divizí byl tedy zcela zrušen stupeň brigády. Zároveň došlo k vytvoření dalších divizí:

číslo divize dislokace
13. divizeKolín
14. divizeKroměříž
15. divizeTrenčín
16. divizeRužomberok
17. divizeSpišská Nová Ves

V rámci mobilizace bylo úkolem divize přejít na válečnou organizaci a mimo jiné také vytvořit tzv. „mobilizační dvojče“ tj. další jednotku na úrovni divize, jejíž mužstvo a nižší důstojnický sbor bude tvořeno převážně záložníky. Například 5. divize s velitelstvím v Českých Budějovicích se po mobilizaci měnila na prvosledovou jednotku jménem Hraniční oblast 31 a zároveň vytvářela druhosledovou jednotku, která převzala její původní název, tedy 5. divize. Mimo změny organizace byly také divize v rámci mobilizace doplňovány dalšími útvary, které v míru stály mimo standardní divizní organizaci (jezdectvo, útočná vozba aj.)

Obvyklou sestavu pěší divize po mobilizaci byly tři pěší pluky, lehký dělostřelecký pluk, smíšený přezvědný oddíl, telegrafní prapor, ženijní rota a jednotky služeb (autokolony, vozatajské kolony, zdravotnické roty, polní pekárny aj.) a tabulkově měla čítat cca 14000 důstojníků a mužstva, 30 lehkých děl, 18 protitankových kanónů, 18 minometů, 3 lehké tanky a 320 kulometů. Při mobilizaci v září 1938 dosahovaly některé z prvosledových jednotek výrazně vyšších počtů (např. Hraniční oblast 32 s 20000 muži a 60 protitankovými kanóny), čímž odčerpávaly prostředky druhosledovým divizím (např. 20. divize disponovala pouze 9500 muži a neměla ani jeden protitankový kanón)[2].

Reference
  1. kolektiv; Vojenské dějiny Československa; Naše Vojsko 1987
  2. HAMÁK, Jindřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2010.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.