Železniční zářez (přírodní památka)

Železniční zářez je maloplošné chráněné území charakterizované Mezinárodním svazem ochrany přírody kategorií III. - přírodní památka. Nachází se na katastrálním území Praha 5 - Hlubočepy u železniční trati Smíchov - Rudná v nadmořské výšce 200 až 230 m. Často je sem zahrnuta i oblast u trati Smíchov - Slaný a tedy jejich křížení, ovšem to už leží mimo hranici vyhlášeného chráněného území (nachází se na jihu ochranného pásma zvláště chráněného území). V souvislosti s terénními úpravami při výstavbě železniční trati ve druhé polovině 19. století tu byl odkryt geologický profil, který je v současné době ohrožen převážně sukcesí nepůvodních druhů dřevin.[3] Ten se zároveň stal studijním profilem a paleontologickou typovou lokalitou díky dobře pozorovatelné stratigrafii a častým nálezům fosilií převážně suchozemských rostlin včetně jedné z nejhojnějších devonských fosilií na území České republiky Protopteridium hostinense.[4][5]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Železniční zářez
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení1. září 1988
Nadm. výška200–230 m n. m.
Rozloha0,55 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
UmístěníHlubočepy
Souřadnice50°2′22,79″ s. š., 14°23′42,94″ v. d.
Železniční zářez
Další informace
Kód1106
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Důvod ochrany

Pohled z železničního zářezu na tzv. Pražský Semmering a křížení tratí
Pohled na odkrytý geologický profil

Lokalita byla vyhlášena chráněným územím vyhláškou č. 5/1988 Národního výboru hlavního města Prahy s platností od 1. září 1988. Hlavním důvodem vyhlášení a ochrany chráněného území je významné naleziště fosilní fauny a flóry na dobře viditelné geologické hranici mezi chotečským (eifel) a srbským (givet) souvrstvím středního devonu.[6] Na jižní části západní stěny železniční trati na Rudnou je možné vidět nejstarší horniny, a to tmavě šedé vápence s radiolarity nejvyšších poloh chotečského souvrství. Poté můžeme vidět souvrství srbské, tvořené vrstevnatými tmavými břidlicemi a živičným vápencem jen s chudou faunou. Dále nasedá vrstva břidlic rozpadavých a drcených, ve kterých se nachází zbytky mlžů. Nad ní je vrstva vápenců s goniatity a dalšími mlži. Nadloží tvoří břidlice s přibývajícím pískovcem, ve kterých se opět vyskytují goniatiti a mlži a také makroskopické zbytky flóry. Je zde snaha o zachování těchto geologických objektů pro možnosti dalšího studia. Dalším důvodem je poměrně hojný výskyt ohrožené kostřavy walliské (Festuca valesiaca).[3]

Přírodní podmínky

Území je součástí geomorfologické jednotky Pražská plošina a spadá do mírně teplé klimatické oblasti T2.[7]

Vrcholky skal s xerotermními trávníky

Flora

Na jílovitých břidlicích se zde vyskytují nízké porosty např. mateřídoušky časné (Thymus praecox), kostřavy walliské (Festuca valesiaca), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola), tolice srpovité (Medicago falcata), čičorky pestré (Securigera varia), vousatky prstnaté (Bothriochloa ischaemum) a rozchodníků (rod Sedum). Na vápencových svazích se vyskytovaly nálety trnovníku akátu (Robinia acacia) a bezu černého (Sambucus nigra) s hustými porosty trnky obecné (Prunus spinosa). Současná ochrana se snaží o vymýcení těchto druhů a opětovné navrácení původních teplomilných druhů, které se vyskytují v okolním Prokopském údolí.[5] Zbytky xerotermních trávníků s dominancí trsnatých úzkolistých trav a ostřic (rod Carex) se zde vyskytují na přibližných 15% celkové plochy.[3]

Fauna

Fauna na tomto území není příliš bohatá. Z živočišných druhů se zde mimo jiné vyskytuje střevlík (čeleď Carabidae), teplomilné druhy měkkýšů (kmen Mollusca), a uvádí se také výskyt saranče modrokřídlé (Oedipoda caerulescens).[5][6] Lokalita je ovšem velmi cenná pro výskyt motýlů, bylo zde pozorováno bezmála 500 druhů včetně druhů označovaných za indikátory zachovalosti biotopů I. stupně, jako jsou pouzdrovníček tolicový (Coleophora vicinella), obaleč máčkový (Aethes Magellana) a kovolesklec tolitový (Abrostola asclepiadis). Dále pak mnoho indikátorů II. stupně, mezi které patří např. člunkovec hajní (Ypsolopha mucronella), podkopníček (Leucoptera lotella), plochuška seselová (Agonopterix hippomarathri), vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes) a další.[8] V minulosti zde dlouhá léta hnízdil bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), ovšem o profesionálním zoologickém mapování v současnosti nejsou zmínky.[6]

Turistika

Pohled na přístupovou cestu s informační tabulí o přírodní památce
Cesta k přírodní památce od zastávky autobusu č. 120 Michnovka

Při návštěvě této přírodní památky je kvůli jejímu umístění třeba dbát zvýšené opatrnosti. Trať je stále funkční a nedoporučuje se na ní delší dobu pohybovat, ač právě v jejím těsném okolí můžeme najít zajímavé geologické nálezy již během chvilky hledání v napadané suti. K zářezu trati je přístup nejlepší od autobusové zastávky Michnovka, nebo 300 m procházkou od zastávky Hlubočepská, případně ji zařadit jako jednu z lokalit při geologických vycházkách k Barrandovským skalám a do přilehlého okolí. Od silnice i nedaleké zástavby je sem velmi dobrý přístup, a to jak k zářezu trati, tak poté na skalní vrcholky s porostem trávníků. Je odsud také krásný výhled na tzv. Pražský Semmering, který je součástí křížení tratí v ochranném pásmu chráněného území.[3]

Ohrožení a postupy ochrany

Významné geologické úkazy i společenstva jsou zde nejvíce ohrožena zarůstáním dřevinami a liánami. V Plánu péče o Přírodní památku Železniční zářez se jako možné postupy ochrany uvádí postupné odstraňování především nepůvodních druhů dřevin, 2× do roka pravidelné kosení asi 2/3 plochy pro udržení xerotermních trávníků a zároveň přežívání hmyzu a nadále mechanické odstranění či použití herbicidů na liánovitou vegetaci porůstající skalní profil. Dalším problémem je frekventovaná silnice protínající západní část ochranného pásma a častý pohyb osob, které si tudy zkracují cestu mezi silnicí a zástavbou.[3] Nedá se opominout ani vliv těsně přiléhajícího sportoviště na severní straně území.

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Plán péče o přírodní památku Železniční zářez na období 2010–2022
  4. Geologické lokality - Železniční zářez
  5. Pražská příroda - Železniční zářez
  6. ENVIS Praha - Železniční zářez. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2008-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-06.
  7. AOPK ČR Chráněná území - Železniční zářez
  8. Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze - PP Železniční zářez. www.wmap.cz [online]. [cit. 2015-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-10.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.