Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice

Silniční podjezd v náspu nedostavěné trati do Annabergu v Koblově

Úsek Opava – Kravaře vznikl jako součást železniční trati Opava – Ratiboř, která byla postavena jako mezistátní trať spojující Prusko a Rakousko-Uhersko, valná část trati však ležela na území Pruska, neboť jeho součástí bylo v té době též Hlučínsko. První vlak projel celou tratí 20. října 1895. Druhá část trati z Kravař do Annabergu (dnes Chałupki) se začala stavět jako odbočná v polovině roku 1911, k slavnostnímu zahájení provozu v úseku Kravaře – Hlučín došlo 28. listopadu 1913.

Další stavbu přerušila 1. světová válka a následné spory o budoucnost území. Záhy však byla stavba obnovena, a v červnu roku 1925 byl do provozu uveden úsek Hlučín – Petřkovice. V tomto úseku byla zřízena zastávka a nákladiště Ludgeřovice, zřejmě v roce 1927 pak byla ještě doplněna zastávka Petřkovice doly, která ležela poblíž tamní nemocnice. Dále se ve stavbě vzhledem ke změně státních hranic nepokračovalo.[2] Místo toho bylo navrhováno pokračování do Ostravy–Hrušova, plány však překazila 2. světová válka. Při ústupových bojích byla trať poničena, ale již 23. listopadu 1945 byla doprava obnovena.

Na trati Opava – Ratiboř však byla doprava obnovena jenom do Chuchelné. Postupem času význam trati do Hlučína s pokračováním do Ostravy vzrůstal, naopak význam trati do Chuchelné klesal, proto bylo vytvořeno nové hlavní rameno Opava – Hlučín a z trati do Chuchelné se stala trať odbočná.

Spojení s Ostravou bylo vyřešeno v roce 1950, kdy byla vybudována tramvajová trať z Ostravy do Petřkovic a Dopravní podniky města Ostravy odkoupily trať Hlučín – Petřkovice, kterou elektrizovaly a propojily s tramvajovou tratí do Petřkovic. Tramvajová doprava na trati trvala až do roku 1982, kdy byla doprava mezi smyčkou Hlučínská a Hlučínem pro špatný technický stav trati zastavena. Trať byla poté snesena, a na jejím tělese byla vybudována silnice I/56.[3]

V devadesátých letech 20. století došlo k havarijnímu stavu mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi v km 13,211, na kterém byla provedena provizorní oprava a trvale snížena rychlost na 20 km/h.^[zdroj?]

Dne 5. prosince 2000 bylo v úseku Kravaře ve Slezsku – Hlučín zavedeno zjednodušené řízení dopravy podle předpisu D3 a v dopravnách Dolní Benešov a Hlučín byly instalovány samovratné výhybky s indikací polohy zábleskovým světlem. Zastávky v tomto úseku byly vybaveny rozhlasovým informačním zařízením.[4] Po roce 2000] byly sneseny nepoužívané manipulační koleje. V úseku Opava východ – Kravaře došlo do roku 2006 téměř v celé délce k obnově železničního svršku. V roce 2009 byla provedena rekonstrukce zmiňovaného mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi.[5]

• km 0 – Opava východ (stanice) 255 m n. m.
• km 2 – Opava zastávka (zastávka) 250 m n. m.
• km 3 – Malé Hoštice (zastávka) 250 m n. m.
• km 5 – Velké Hoštice (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 260 m n. m.
• km 8 – Kravaře ve Slezsku (stanice) 250 m n. m.
• km 10 – Kravaře - Kouty (zastávka) 240 m n. m.
• km 13 – Dolní Benešov - Zábřeh (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
• km 16 – Dolní Benešov (dopravna D3) 235 m n. m.
• km 19 – Kozmice (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
• km 22 – Hlučín (dopravna D3) 240 m n. m.

• 
  Opava východ
• 
  Opava zastávka
• 
  Malé Hoštice
• 
  Velké Hoštice
• 
  Kravaře ve Slezsku
• 
  Kravaře-Kouty
• 
  Dolní Benešov-Zábřeh
• 
  Dolní Benešov
• 
  Kozmice
• 
  Hlučín
• 
  Petřkovice (zruš.)

S jízdním řádem 2002/2003 došlo k zavedení taktové osobní dopravy s intervalem 60 minut. Od jízdního řádu 2008/2009 je navíc v době ranní špičky v úseku Dolní Benešov – Opava východ zaveden jeden osobní vlak mimo standardní interval.[6] Na trati jsou v současnosti (2019/2020) vedeny osobní vlaky, vedeny motorovou jednotkou Regionova, motorovými vozy 810 s přípojnými vozy nebo vlaky složené z vozů Btax a BDtax taženy lokomotivou 714, jejichž dopravcem jsou České dráhy.[7] Vlaky jsou integrovány v ODIS jako linka S11. V nákladní dopravě je veden jeden pár manipulačních vlaků.[8] S jízdním řádem 2011/2012 došlo k přejmenování zastávky Zábřeh u Hlučína na Dolní Benešov–Zábřeh.

V rámci projektu rozvoje železniční sítě si České dráhy nechaly v letech 1997-2005 vypracovat technicko-ekonomickou a územně-technickou studii kolejového spojení Hlučín – Ostrava, kde bylo jako nejvýhodnější řešení navrženo vybudování systému vlakotramvaje.[9]

• Železniční trať Kravaře ve Slezsku - Chuchelná
• Projekty vlakotramvají na Ostravsku

• Historie železnice na Hlučínsku (web Parostroj)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Opava východ – Hlučín na Wikimedia Commons