Železniční trať Košice–Hidasnémeti

Síť tratí Tiské železnice

Trať Hidasnémeti – Košice tvoří poslední a nejsevernější část původní železnice z Miškovce do Košic. Tato trať byla již ve čtyřicátých letech 19. století zahrnuta mezi plánované nejdůležitější železniční spojnice.[2] Kvůli revolučnímu roku 1848 však byla její realizace opožděna a koncesi na stavbu trati Pešť – Miškovec – Košice obdržel hrabě Andrássy až dne 10. listopadu 1856.[2] Den nato vznikla společnost Tiské železnice (maďarsky Tiszavidéki Vasút), jež tuto trať začala stavět. Po několika problémech s nedostatkem financí, které vyřešily půjčky od státu a nákup části akcií, byla roku 1858 zahájena realizace i trati do Košic. 5. července 1860 do Košic dorazil první neoficiální vlak a pravidelný provoz započal 14. srpna téhož roku.[3]

První léta provozu nepřinesla větší úspěchy, protože kratší trať Pešť – Miškovec přes Füzesabony, původně do projektu také zahrnutá, se realizace nakonec nedočkala (postavila ji až jiná společnost mnohem později).[2] Ještě ve druhé polovině 60. let tak cesta vlakem z Košic do Pešti trvala až 15 hodin, což bylo pomalejší než dostavníkem.[2] Roku 1880 byla společnost Tiské železnice zestátněna.[3]

Po roce 1918 trať převzaly nové vzniklé Československé státní dráhy (ČSD), které provedly poválečnou obnovu svršku. V období druhé světové války trať provozovaly Slovenské železnice (SŽ) a v květnu 1945 se trať opět vrátila do vlastnictví ČSD. Roku 1949 vznikl v blízkosti trati nový průmyslový podnik, který začal využívat služeb železnice – stal se jím závod Železničná priemyselná stavebná výroba (ŽPSV) Čaňa.[4] Roku 1955 byla položena druhá traťová kolej v úseku Barca St. 1 – Košice, společnému s trati Košice – Čierna nad Tisou.[5] Stejný úsek také prošel počátkem šedesátých let elektrifikací pomocí v té době používané stejnosměrné soustavy 3 kV – elektrický provoz zde probíhá od 18. ledna 1962.[5]

Od druhé poloviny 70. let rostl význam spojnice pro mezinárodní dopravu do Maďarska a následně přišel plán zahájit elektrifikaci i na této trati. První úsek Barca – Čaňa byl pro elektrickou trakci otevřen 7. listopadu 1984, následně však na více než deset let práce ustaly.[6] Elektrifikace přeshraničního úseku Čaňa – Hidasnémeti započala až po roce 1993, kdy byla dohodnuta spolupráce s maďarskou stranou. Na státní hranici se tak setkala slovenská stejnosměrná soustava s maďarskou střídavou 25 kV / 50 Hz.[7] Zahajovací elektrický vlak po trati projel 5. června 1997, veden lokomotivou 350.012.[7] Zajímavostí je fakt, že ve stejný den byl pro elektrický provoz otevírán také úsek Plaveč – Pusté Pole na trati Prešov – Muszyna a tento vlak projel oba tyto úseky najednou.[7] Krátce nato začala pravidelná mezistátní osobní i nákladní doprava. Dočasně bylo Hidasnémeti pouze oddělenou stanicí střídavé soustavy – elektrifikace trati z Miškovce byla dokončena až v roce 2000.[7]

Nízké využití regionálních osobních vlaků na trati vedlo k postupné redukci spojů – zatímco v jízdním řádu 1997/1998 bylo v relaci Košice – Čaňa zavedeno pět párů vlaků a další tři v celé trati až do Hidasnémeti,[8] roku 2009 už šlo o pouhé tři páry, z toho jeden pouze v pracovní dny v úseku Košice – Gyňov.[9] Přeshraniční vlaky do Maďarska byly zrušeny v prosinci 2010; provoz posledních dvou párů vlaků do Gyňova, zaváděných jen v pracovní dny, skončil se změnou jízdního řádu v květnu 2011 a spoje dosud nebyly obnoveny.[7][10]

• Hidasnémeti (nádraží)
• Košice (nádraží)
• Železniční trať Miskolc–Hidasnémeti

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Košice–Hidasnémeti na Wikimedia Commons