Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín

Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 073). Trať vede ze stanice Ústí nad Labem-Střekov do Děčína po pravém břehu řeky Labe. Převážně jde o dvoukolejnou elektrizovanou trať, pouze úseky Děčín východ dolní nádraží – Děčín-Prostřední Žleb a Děčín východ horní nádraží – Děčín hl.n. jsou jednokolejné. Trať je součást celostátní dráhy, prochází dvěma tunely.

Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín

Vlaky z Děčína hl.n. do Ústí n.L.-Střekov (vlevo)
a z Liberce do Ústí n.L. hl.n. přes Děčín hl.n. (vpravo)
se setkají ve stanici Děčín východ horní nádr.
StátČesko Česko
Číslo073
Technické informace
Délka29,1 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Napájecí soustava3 kV =
Maximální rychlost80 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať z Lysé nad Labem
431,345 Ústí nad Labem-Střekov
trať do Ústí nad Labem
435,446 hr. Svádov (pův. poloha zastávky)
435,800 Svádov
437,495 Valtířov
439,644 Velké Březno
trať do Zubrnic
441,445 Malé Březno nad Labem
445,326 Těchlovice
445,751 hr. Těchlovice (pův. poloha)
448,534 Jakubský ( 86,8 m)
449,776 Boletice nad Labem
451,787 Křešice u Děčína přívoz
452,802 Křešice u Děčína
454,133 Děčín-Staré Město
trať z Rumburka a z České Lípy
řeka Ploučnice
455,750 Děčín východ St.1
456,872
3,533
Děčín východ dolní / horní nádr.
1,607 Děčín hlavní nádraží
řeka Labe
459,890 Děčín-Prostřední Žleb
trať do Drážďan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

List povolení Františka Josefa I. ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní (kromě jiných drah) z Nymburka k hranicím říšským u Děčína. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od října 1874 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. Poté připadla k provozování státní kkStB.

Elektrizace trati proběhla v letech 1962–1963. Vlečka do přístavu v Děčíně byla otevřena v roce 1893.

Provoz na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Střekov, Svadov, Valtíře, Velké Březno, Malé Březno, Přerov, Těchlovice, Jakuben, Nebočany, Křišvice, Ves St. město, Děčín

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
190042 Vídeň – Praha – Děčín2 R + 4 Os Střekov – Děčín
1921 léto121 Praha – Všetaty-Přívory – Děčín1 R + 6 Os Střekov – Děčín
1928/29 zima74 Praha – Děčín1 R + 8 Os Střekov – Děčín
1937/38 zima110 Praha – Děčín14 Os Střekov – Děčín
1944/45162g Liboch – Tetschen7 Os Aussig-Schreckenstein – Tetschen
1945/466b (Praha –) Všetaty – Mělník – Děčín1 R + 7 Os Střekov – Děčín
1959/607b Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín1 R + 9 Os Ústí n. L.-Střekov – Děčín
1988/89072 Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín7 Os
2002/03073 Ústí nad Labem-Střekov – Děčín1 R + 12 Os
2012/13073 Ústí nad Labem – Děčín7 Os
Vysvětlivky

R – rychlík, Os – osobní vlak

Dnes[kdy?] jsou na trati provozovány pouze zastávkové osobní vlaky, jezdící z Děčína na Střekov a zpět (některé spoje v pracovní dny až do Litoměřic). Dálková osobní doprava je vedená po koridorové trati na levém břehu a po této trati projíždí pouze při mimořádnostech. Větší význam má trať po stránce nákladní dopravy, jsou tudy vedeny téměř veškeré kontejnerové vlaky ze západoevropských přístavů, směřující do terminálu v České Třebové či dál na Slovensko a do Maďarska. Taktéž tuto trať využívají různé tranzitní vlaky se silničními návěsy, soupravy s uhlím z dolu Profen pro Elektrárnu Opatovice a další.[zdroj?]

V roce 2019 převzala osobní provoz na trati od Českých drah společnost RegioJet.[2]

Ústí nad Labem-Střekov

  • Trať 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Mělník – Velké Žernoseky – Ústí nad Labem Střekov – Ústí nad Labem západ

Velké Březno

Děčín východ horní nádraží

  • Trať 081 Děčín hl. n. – Benešov nad Ploučnicí – Česká Kamenice – Jedlová – Rybniště – Krásná Lípa – Rumburk

Stanice a zastávky

Reference

  1. List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. SŮRA, Jan. RegioJet na severu? České dráhy chtějí zvrátit plány kraje. Ústecký deník. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-08-24]. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.