Děčín východ
Děčín východ je železniční stanice ve městě Děčín v Ústeckém kraji. Vznikla spojením dvou na sobě nezávisle vybudovaných nádraží. Starší staniční budova na rumburské trati je nazývána jako horní, případně jižní nádraží, novější a mohutnější stavba pak analogicky dolní, nebo severní nádraží. Obě budovy jsou odděleny ulicí.
Děčín východ | |
---|---|
Staniční budova tzv. Horního nádraží po opravě (rok 2021) | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Město | Děčín |
Souřadnice | 50°46′30″ s. š., 14°13′23,99″ v. d. |
Děčín východ | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 556894 |
Tratě | 073, 081, 098 |
Nadmořská výška | 140 m n. m. |
Zabezpečovací zařízení | hybridní stavědlo (dolní) + TEST C (horní) |
Dopravních kolejí | 6 (horní) + 15 (dolní) |
Nástupišť (hran) | horní 2 (3), dolní 2 (2) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobus |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V roce 1865 postavila železniční společnost Česká severní dráha první stanici jakožto stavebně uniformovanou výpravní budovu na trati z Podmokel (dnes Děčín hl.n.) přes Benešov nad Ploučnicí do Rumburku. V roce 1874 postoupila stavba projektu Rakouské severozápadní dráhy (ONWB) z Vídně přes Znojmo, Havlíčkův Brod, Nymburk a Lysou nad Labem až k Děčínu po pravém břehu Labe a napojovala se na železnici do Drážďan a Berlína. ONWB počítala s novou vlastní budovou, kde by mohla soustředit potřebné zázemí hraniční stanice. Rakouský architekt Rudolf Frey navrhl velkorysou výpravní budovu v neorenesančním stylu se dvěma křídly a centrální halou svou opulentností se k Vídni odkazující. Cementové dekorace fasád pocházejí z dílny sochaře Ludwiga Strictiuse, taktéž z Vídně. Stanice hrála též pro OWNB klíčovou roli z hlediska nákladní dopravy, neboť se trať napojovala na labský přístav, kde byl materiál překládán též do lodí v majetku OWNB.
Nádraží v průběhu jeho historie navštívili například František Josef I. nebo severokorejský vůdce Kim Ir-sen.
Po roce 1945 převzala hlavní dopravní úlohu v Děčíně hlavní vlaková stanice a nádraží Děčín východ postupně přestávalo být vytížené adekvátně ke svému rozměru. Budova dolního nádraží byla v 50. letech vyřazena z provozu a prostorná výpravní hala sloužila jako tělocvična. Horní nádraží bylo v 60. letech necitelně rekonstruováno, jeho původní podoba mu byla vrácena při rekonstrukci na počátku 21. století. Novorenesanční budova železniční stanice je zařazena na seznamu ohrožených nemovitých památek.[1]
Galerie
- Historická budova Rakouské severozápadní dráhy
- Lokomotivní depo
- První nástupiště
- Výpravní hala
- Jižní zhlaví
- Severní zhlaví
Odkazy
Reference
- Seznam ohrožených nemovitých památek: Železniční stanice Děčín-východ [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín východ na Wikimedia Commons
- Historie nádražních budov Archivováno 6. 3. 2019 na Wayback Machine
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Článek o plánované rekonstrukci Dolního nádraží
- Informace o stanici na webu Národního památkového ústavu