Ústí nad Labem-Střekov (nádraží)
Ústí nad Labem-Střekov je železniční stanice v krajském městě Ústí nad Labem na východním břehu Labi v městské části Střekov. Leží na tratích 072 a 073. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss). Je jednou ze sedmi železničních stanic a zastávek ve městě.
Ústí nad Labem-Střekov | |
---|---|
Staniční budova s nástupišti | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Město | Ústí nad Labem-Střekov |
Souřadnice | 50°39′0″ s. š., 14°2′53,99″ v. d. |
Ústí nad Labem-Střekov | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 532093 |
Tratě | 072, 073 |
Nadmořská výška | 150 m n. m. |
V provozu od | 1. ledna 1874 |
Zabezpečovací zařízení | elektrodynamické |
Dopravních kolejí | 12 |
Nástupišť (hran) | 5 (5) |
Prodej jízdenek | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Stanice byla vybudována jakožto součást Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. 1. ledna 1874 byl se střekovským nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Lysé nad Labem, v říjnu téhož roku vyjel první vlak ve směru na Děčín (Děčín-Prostřední Žleb), kde se nacházela poslední stanice na území Rakouska-Uherska. Nedalekým železničním mostem přes Labe je spojena s levým břehem řeky a stanicí Ústí nad Labem západ.
Roku 1909 byl zdvoukolejněn úsek Lysá nad Labem-Mělník, kompletní druhá kolej byla mezi Kolínem a Děčínem dokončena během první světové války, zejména s pracovním nasazením ruských válečných zajatců.
Elektrický provoz byl na trati procházející stanicí zahájen v roce 1958.
Popis
Nachází se zde pět nekrytých jednostranných nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. K překonání kolejiště na opačnou stranu od budovy slouží lávka ústící ve směru na Šafaříkovo náměstí. Z děčínského zhlaví vedou z nádraží vlečky do závodů na zpracování tuků Setuza.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústí nad Labem-Střekov na Wikimedia Commons
- Oslavy 60 let elektrické trakce (2018)
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Plánek stanice
- Detail parní vodárny v areálu nádraží