Železniční nehoda u Řikonína

Větším ze dvou železničních viaduktů nedaleko osady Kutiny (zvaným též „velký řikoninský viadukt“) překonává v místě neštěstí železniční trať údolí říčky Libochovky. Most je dlouhý 200 metrů a ve výšce 32 metrů^[rozpor] nad údolím po něm vede dvoukolejná trať spojující železniční zastávku Níhov (jižně, ve směru na Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod) s železniční stanicí Řikonín (severovýchodně, ve směru na Tišnov a Brno). Tokem říčky zde vede hranice mezi katastrálními územími Lubné a Žďárec. Provoz na trati byl zahájen v prosinci 1953.

Samotné nehodě mezinárodního expresu č. 57 Pannonia předcházela v pátek 11. prosince 1970 ráno srážka lokomotivy s nákladním vlakem, k níž došlo na jižním okraji viaduktu. Ze směru od Havlíčkova Brodu projel Níhovem nákladní vlak (46 vozů, celková hmotnost 1203 tun, lokomotiva S 499.0015 z depa Bratislava), který byl o několik minut později nucen zastavit před vjezdovým návěstidlem následující železniční stanice Řikonín. To nepředpokládala hláskařka z hlásky Níhov, která nevyčkala na odhlášku tohoto vlaku z Řikonína a vpustila na jím obsazenou kolej lokomotivní vlak tvořený strojem S 489.0041.[1] Tato lokomotiva na začátku viaduktu narazila do konce stojícího nákladního vlaku. Následkem nárazu došlo k vykolejení posledních osmi vozů stojící soupravy, které se dostaly do průjezdného profilu sousední traťové koleje.

Strojvedoucí nákladního vlaku sice vyslal pomocníka k zadní části vlaku, aby zjistil příčinu nárazu, sám však nevaroval návěstí „Stůj, zastavte všemi prostředky“ v protisměru (od Řikonína) po sousední koleji právě přijíždějící mezinárodní expres č. 57 Pannonia. Expres, který místem projížděl s 20minutovým zpožděním a skládal se z 12 vozů o celkové hmotnosti 315 tun, vedených bratislavskou lokomotivou S 499.0117, tak v plné rychlosti narazil do vykolejených nákladních vozů, které blokovaly jeho kolej.[2] Při srážce spadla z viaduktu do údolí Libochovky skříň polského lůžkového vozu (do hloubky 36 m) a celý jídelní vůz ČSD (do hloubky 12 m), což byly první dva vozy expresu, řazené hned za lokomotivou.

Expres odjel z Brna v 6:45 ráno, takže se v jídelním voze nacházelo mnoho cestujících, kteří se šli nasnídat.[3] Při nehodě zahynulo 31 lidí (celkem 30 polských občanů[4] a jeden Čech;[5] jiné zdroje uvádí 32 mrtvých[6]), dalších 18 osob bylo zraněno (jiné zdroje uvádí 17 zraněných[6]).[1][7] Práce na vyprošťování obětí trvaly dva dny. Hmotná škoda dosáhla na tehdejší poměry obrovské výše 4,6 milionu Kčs, celková škoda včetně odškodnění obětí pak 13 milionů Kčs.[1] Lokomotiva S 489.0041 se po necelých dvou měsících vrátila do pravidelného provozu.[2]

V sobotu 12. prosince 1970 se neštěstím zabývalo předsednictvo československé vlády. Jednání řídil předseda vlády Lubomír Štrougal. Přítomní vzali na vědomí zprávu o vyšetřování nehody a zároveň vyjádřili soustrast pozůstalým po všech 31 obětech neštěstí. Následkem srážky bylo dále třináct těžce zraněných a pět lehce zraněných osob. Štrougal poté ještě zaslal svému polskému protějšku Józefu Cyrankiewiczovi soustrastný telegram.[8]

U pilířů viaduktu bylo postupem času zřízeno několik památníčků připomínajících tragédii (kříže, artefakty z vlaku) včetně pamětní tabule s nápisy v českém a polském jazyce.

• 
  Železniční stanice Řikonín
• 
  Viadukt přes údolí Libochovky, místo nehody
• 
  Dřevěný křížek v místě nehody
• 
  Pomník u pilíře mostu