Józef Cyrankiewicz

Józef Adam Zygmunt Cyrankiewicz (23. dubna 1911 – 20. ledna 1989) byl polský komunistický politik, jeden z klíčových představitelů socialistického režimu v Polsku po druhé světové válce. V letech 1970–1972 byl předsedou Státní rady (obdoba prezidenta). V letech 1947–1952 a 1954–1970 předsedou rady ministrů (premiérem).[1]

Józef Cyrankiewicz
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolská sjednocená dělnická strana
Polská socialistická strana
Narození23. dubna 1911
Tarnów
Úmrtí20. ledna 1989 (ve věku 77 let)
Varšava
Místo pohřbeníVojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
ChoťNina Andrycz (1947–1968)
Alma materJagellonská univerzita
Profesepolitik
Náboženstvíateismus
OceněníŘád budovatelů lidového Polska
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
Řád praporu práce 1. třídy
Partyzánský kříž
Čestný odznak „Za zásluhy o Varšavu“
… více na Wikidatech
CommonsJózef Cyrankiewicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Po německé okupaci Polska byl v letech 1941–1945 vězněn v koncentračním táboře Osvětim. Původně byl člen Polské socialistické strany (Polska Partia Socjalistyczna), v letech 1945–1948 byl jejím generálním tajemníkem. PPS a Polská dělnická strana (Polska Partia Robotnicza) vytvořily roku 1948 Polskou sjednocenou dělnickou stranu (Polska Zjednoczona Partia Robotnicza), která byla v éře komunistického režimu hegemonní politickou silou. Cyrankiewicz byl jedním z hlavních strůjců sjednocení, a byl pak členem ústředního výboru PSDS v letech 1948–1971. Jeho druhou manželkou byla herečka Nina Andrycz.[2]

Působení

V roce 1956 Cyrankiewicz tvrdě potlačil nepokoje v Poznani, které vznikly po Chruščovově projevu o Stalinových zločinech na XX. sjezdu KSSS, a v roce 1970 potlačil nepokoje na pobřeží, při nichž zahynulo 42 lidí a asi 1 000 bylo zraněno.[3] Zemřel krátce před pádem režimu.

Vyznamenání

Polská vyznamenání

Zahraniční vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. Cyrankiewicz Józef, v Encyklopedii PWN.
  2. Nina Andrycz nie żyje. Aktorka, druga żona Cyrankiewicza miała 101 lat.
  3. Andrzej Krajewski, Józef Cyrankiewicz, czyli jak kończą idealiści.. www.newsweek.pl [online]. [cit. 2018-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12.
  4. Uchwała Prezydium Krajowej Rady Narodowej z dnia 12 czerwca 1946 r. o odznaczeniach w uznaniu dla wielkich zasług, położonych w czasie najazdu niemieckiego lat 1939-1945 przy organizowaniu oddziałów partyzanckich i prowadzeniu walki z najeźdźcą.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  5. Uchwała Prezydium Krajowej Rady Narodowej z dnia 29 maja 1946 r. o odznaczeniach za zasługi położone w walce z okupantem i udział w pracach konspiracyjnych w okresie okupacji.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  6. Postanowienie o odznaczeniu z dnia 22 lipca 1949 r.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  7. Zarządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej z dnia 23 kwietnia 1951 r. w sprawie nadania Orderu "Sztandar Pracy".. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  8. Nowiny Rzeszowskie : organ KW Polskiej Zjednoczonej Partii Robotniczej. 1951, R. 3, nr 119-149 (maj). www.pbc.rzeszow.pl. 1951. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-23. (anglicky)
  9. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
  10. Dziennik Polski. 1965, nr 246 (16 X) = nr 6747. [s.l.]: Krakowskie Wydawnictwo Prasowe RSW "Prasa" Dostupné online.
  11. Dziennik Bałtycki, 1965, nr 246. bibliotekacyfrowa.eu. 1965-10-16. Dostupné online [cit. 2020-07-27]. (polsky)
  12. Zbigniew Dunin-Wilczyński: Legia Honorowa. Zarys historii orderu. Ostrołęka 1997, s. 62.

Literatura
  • kol.: Malá československá encyklopedie, Praha, Encyklopedický institut ČSAV 1984.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.