Švábské vévodství

Švábské vévodství (německy Herzogtum Schwaben, latinsky Ducatus Allemaniæ) bylo jedním z pěti kmenových vévodství středověkého Německého království. Vzniklo v 10. století v jihozápadní oblasti Východofranské říše, které bylo v raném středověku obýváno germánskými kmeny Alemanů, avšak samotný název Švábska coby historického území bylo odvozeno od jiného germánského kmene, a to Svébů, jejichž původní domovina se nacházela zhruba mezi řekami Rýnem a Dunajem. Středověké vévodství pojmenované po tomto starověkém kmeni však tuto oblast daleko přesahovalo.

Mapa Švábského vévodství (oranžově) a Horního Burgundska (zeleně) kolem roku 1000.

Švábské vévodství Herzogtum Schwaben (de) Ducatus Allemaniæ (la) ←  ←  915–1313 ↓ znak
geografie Švábské vévodství v rámci Svaté říše římské kolem roku 1004
hlavní město:	žádné
obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci
jazyky:	alemanská němčina, latina
náboženství:	katolické, resp. římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie
mateřská země:	Východofranská říše Německé království Německé království Svatá říše římská Svatá říše římská (od 962)
vznik:	915 – zformováno
zánik:	1313
státní útvary a území
předcházející: Alamannie Lotharingie následující: Švábský městský spolek Württemberské hrabství Švýcarská konfederace Bádenské markrabství Burgundské vévodství Zollernské hrabství Fürstenberské hrabství Štrasburské knížecí biskupství Dolnoalsaské lankrabství Hornoalsaské lankrabství Přední Rakousy Panství Pappenheim Stadionské panství Kostnické knížecí biskupství

Švábské vévodství bylo mezi lety 1079 a 1268 úzce spjato s dynastií Štaufů, kteří jej obdrželi v roce 1079 v léno a kteří zvláště prosluli jako císaři Svaté říši římské.

Na rozdíl od jiných kmenových vévodství, se Švábsko bylo nuceno se potýkat s politickými třenicemi vlivných rodů. Důsledkem stoletého boje mezi Štaufy a Zähringy bylo Švábsko připraveno o západní pohraničí, na němž vzniklo nové Bádenské markrabství. Okleštěné vévodství přetrvalo do roku 1268, kdy zaniklo v souvislosti se smrtí vévody Konradina. Ten byl po prohrané válce na příkaz Karla z Anjou popraven v Neapoli a jeho vévodství bylo nenávratně rozdrobeno do menších státních celků. O obnovení titulu vévody se ještě marně pokusil římský král Rudolf I. Habsburský, ten měl ale v plánu jej přenechat svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu rakouskému vévodovi Rudolfovi II., který zas podobně zamýšlel jej přenechat svému synovi Janovi Habsburskému. Jan však zemřel v roce 1312 či 1313, čímž všechny dřívější plány na obnovu vévodství upadly vniveč.

V roce 1500 byla Svatá říše římská Maxmiliánem I. Habsburským rozdělena do územně-správních celků zvaných říšské kraje. Švábsko bylo ustanoveno jako říšský kraj, přestože území bývalého vévodství již bylo tvořeno několika menšími státními celky, jmenovitě například Württemberským hrabstvím či Bádenským markrabstvím, zbytek byl rozdělen mezi jeho okolní sousedy, například západní okraj Švábska připadlo Burgundsku, východní část Bavorsku.