Špitálská bašta

Bašta vznikla na počátku 14. století při výstavbě nejstarší části opevnění královského města Kadaně. Při obléhání vojsky druhé křížové výpravy v září 1421 byl právě v její blízkosti proražen prostřednictvím bombardy otvor, kterým křižáci pronikli do města a dobyli jej. Na sklonku středověku sloužila i jako jedna z městských šatlav. Roku 1494 tu byli například uvězněni tři zločinci z Doupova, později popravení. V roce 1495 zde byl internován i kadaňský měšťan Peter Fischer, jemuž byl původní trest smrti oběšením změněn na kajícnou pouť do bavorského Altöttingu.

V době třicetileté války byla pobořena a takto zůstala až do poloviny 18. století. Až do počátku 19. století sloužila převážně obranným účelům, poté byla využívána též jako obydlí a později jako zázemí zahradnicky a parkově upraveného Podhradí. Ze Špitálské bašty jsou výhledy na velkou část Špitálského předměstí i na Nábřeží Maxipsa Fíka u řeky Ohře. Vidět lze odtud i románsko-gotický kostelík sv. Vavřince na Želině nebo legendami opředenou stolovou horu Úhošť, která je již součástí masivu Doupovských vrchů.

Na vrcholku Špitálské bašty, která je dnes součástí promenádní zóny hradebním parkánem, je umístěna monumentální pískovcová socha nazvaná Dvéře do nebe, kterou roku 2000 vytvořil v Kadani japonský sochař a keramik Yoshikazu Ikeda. Pod baštou se v Říční ulici nalézá historický dům U Kotvy (čp. 293), který býval předměstskou krčmou a důležitým centrem rybářů, vorařů a ledařů. V „normalizačních“ sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byl naopak oblíbenou hospodou zdejšího undergroundu, jak o tom víme například z románu … a bude hůř (1985) od spisovatele Jana Pelce.

• 
  Špitálská bašta – výřez z veduty Johanna Venuta (1819)
• 
  Špitálská bašta na historické pohlednici (okolo 1900)
• 
  Špitálská bašta (vpravo) – kresba Gustava Zindela (1924)