Špičák u Vojkovic

Špičák u Vojkovic je přírodní památka v Doupovských horách v Karlovarském kraji. Nachází se na svazích údolí Ohře mezi Vojkovicemi a Damicemi v okrese Karlovy Vary. Předmětem ochrany jsou zachovalé bučiny, suťové lesy a suché trávníky na svazích vrchu Špičák.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Špičák u Vojkovic
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vrcholová partie kopce Na Valech (537 m)
Základní informace
Vyhlášení20. prosince 2016
VyhlásilKrajský úřad Karlovarského kraje
Nadm. výška378–532 m n. m.
Rozloha59,72 ha[1]
Poloha
StátČesko Česko
OkresKarlovy Vary
UmístěníDamice, Vojkovice
Souřadnice50°19′2,4″ s. š., 13°1′7,83″ v. d.
Špičák u Vojkovic
Další informace
Kód6211
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Historie

Les v chráněném území byl v minulosti využíván k pastvě dobytka. Porosty v okrajových částech přírodní památky sloužily jako louky, pastviny a snad i jako sady. V terénu jsou patrné pozůstatky teras a cest.[2]

Přírodní památku vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 20. prosince 2016.[3]

Přírodní poměry

Chráněné území s rozlohou 59,72 hektarů se nachází v Doupovských horách v nadmořské výšce 378–532 metrů. Leží v katastrálních územích Damice a Vojkovice nad Ohří a je součástí evropsky významné lokality a ptačí oblasti Doupovské hory.[3]

Abiotické faktory

Geologické podloží tvoří terciérní vulkanické horniny Doupovských hor. Převládají pyroklastické sedimenty, tefrit a u západní hranice přírodní památky se vyskytují vulkanické brekcie a autometamorfovaný bazanit. Sopečné horniny jsou překryté kvartérními sprašemi a sprašovými hlínami s obsahem křemene a uhličitanu vápenatého.[4]

Přírodní památka leží na příkrých svazích průlomového údolí Ohře, které je součástí vysoko položené třetihorní paroviny. Svahy jsou orientované k východu, jihovýchodu a severovýchodu. Místy z nich vystupují skalky nebo kamenná suť. Nejvyšším bodem je návrší Na Valech (532 metrů,[5] též 537 metrů[6]) a k dalším dominantním bodům patří vrch Špičák (502 metrů,[5] též 504 metrů[6]).[7] V geomorfologickém členění Česka je území součástí okrsku Jehličenská hornatina.[5] Z půdních typů převažuje kambizem eutrofní.[4]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží celé území v mírně teplé oblasti MT7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[8]

Ochrana přírody

Předmětem ochrany v přírodní památce jsou ekosystémy suťových lesů, květnatých bučin a širokolistých suchých trávníků.[9]

Flóra

Většinu chráněného území pokrývají lesy. V suťových lesích jsou významnými druhy stromů lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus) a pravděpodobně také jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro pokrývá maximálně desetinu rozlohy suťových lesů a rostou v něm například líska obecná (Corylus avellana) nebo zimolez obecný (Lonicera xylosteum). Z druhů bylinného patra s 60–70% pokryvností byly nalezeny například pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). V květnatých bučinách je dominantním druhem buk lesní (Fagus sylvatica) a v jejich bylinném patru rostou krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), violka lesní (Viola reichenbachiana), svízel vonný (Galium odoratum) nebo bažanka vytrvalá. V suchých trávnících je rozšířena především válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) nebo sveřep vzpřímený (Bromus erectus).[9]

Ve starých lesních porostech chybí mladší věkové stupně stromů[2] a bukové porosty vstupují do stádia rozpadu. Díky tomu se v chráněném území nachází přirozené množství doupných stromů a biotopů pro houby a jiné saproxylické druhy. Rizikem je nedostatečné přirozené zmlazení,[10] protože je okusováno převážně jelení zvěří, a neodrůstá proto z úrovně bylinného patra.[2]

Ze zvláště chráněných druhů rostlin na skalních výchozech a suchých trávnících rostou jednotlivé sterilní exempláře divizny knotkovité bělokvěté (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Na nelesních stanovištích je hojný jetel alpínský (Trifolium alpestre) a roztroušeně se vyskytuje pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum). V lučních porostech i lesích hojně roste prvosenka jarní (Primula veris). Z keřů rostou na hlavním hřebínku u Špičáku dřišťál obecný (Berberis vulgaris) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis).[11]

Fauna

Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na území přírodní památky a jejího okolí uvádí výskyt ohrožených druhů plazů. Žije zde slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka stromová (Zamenis longissimus), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus).[12]

Z ptáků v chráněném území pravděpodobně hnízdí výr velký (Bubo bubo) a čáp černý (Ciconia nigra). Podle hlasových projevů byla zaznamenána žluna šedá (Picus canus).[13]

Přístup

Chráněné území je volně přístupné po zeleně značené turistické trase z Vojkovic. Stezka vede přes vrcholy Na Valech a Spičák a končí na rozcestí Damická silnice severně od Vojkovic.[6]

Fotogalerie
  • Celkový pohled na přírodní památku
  • Východní svah Špičáku
  • Skály na Špičáku
  • Korouhev na Špičáku
  • Prvosenka jarní
  • Kokořík vonný
  • Svízel vonný
  • Zběhovec lesní
  • Mohutné buky
  • Dřišťál obecný
  • Pohled ze Špičáku na Vojkovice

Odkazy

Reference
  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2021-05-16]
  2. Plán péče o přírodní památku Špičák u Vojkovic na období 2015–2024 [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2020-07-22 [cit. 2021-05-23]. S. 17. Dále jen Plán péče 2015–2024. Dostupné online.
  3. Špičák u Vojkovic [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
  4. Plán péče 2015–2024, s. 10.
  5. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
  7. Plán péče 2015–2024, s. 11.
  8. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
  9. Plán péče 2015–2024, s. 6–7.
  10. Plán péče 2015–2024, s. 18.
  11. Plán péče 2015–2024, s. 14–15.
  12. Plán péče 2015–2024, s. 15–16.
  13. Plán péče 2015–2024, s. 16.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.