Parovina

V geomorfologii a geologii je parovina (také peneplén) nízká reliéfní planina vytvořená dlouhodobou erozí. Toto je definice v nejširších pojmech, i když se často parovina míní tak, že implikuje reprezentaci téměř konečného (nebo předposledního) stupně fluviální eroze v době prodloužené tektonické stability.[1] Paroviny jsou někdy spojeny s teorií cyklů erozí Williama Morrise Davise,[1] ale Davis a jiní pracovníci také používali termín čistě popisným způsobem, aniž by s ním byla spojena nějaká teorie nebo konkrétní geneze.[2]

Letecký pohled na téměř plochou a utopenou parovinu na Belcherových ostrovech, Hudsonův záliv, Kanada. Všimněte si, že parovina protíná mnoho vrás.

Existence některých parovin a peneplanace jako proces v přírodě může být sporná kvůli nedostatku současných příkladů a nejisté identifikaci jejich pozůstatků jako příkladů.[1][3] Některé definice znamenají, že paroviny dosahují základní úrovně reprezentované hladinou moře, avšak v jiných definicích je tato podmínka ignorována.[3] Geomorfoložka Karna Lidmar-Bergströmová a její spolupracovníci považují kritérium základní úrovně za rozhodující a nad přesným mechanismem tvorby parovin, zahrnující druhy pediplénu mezi paroviny.[4][5]

Zatímco u parovin se obvykle předpokládá, že se tvoří v blízkosti hladiny moře, tak se také předpokládá, že paroviny se mohou tvořit ve vyšší nadmořské výšce, pokud by rozsáhlé sedimentace dostatečně zvýšila lokální základní úroveň[6] nebo pokud je síť řek blokována tektonickou deformací.[7] Paroviny Pyrenejí a Tibetské plošiny lze brát jako tyto příklady.[6][7]

Obvyklá mylná představa o parovinách je, že by měly být tak ploché, až jsou beztvaré.[3] Ve skutečnosti, některé paroviny mohou být kopcovité, protože odrážejí nepravidelné hluboké zvětrávání, tvoří prostý odstupňování na základní úrovni pouze na velkém měřítku.[4]