Španělská vlajka

Vlajka Španělska má tři vodorovné pruhy v barvách červené, žluté a červené (1:2:1) a je odvozená ze středověkého aragonského znaku.[1]

Španělská vlajka
Poměr stran: 2:3
Španělská národní vlajka
Poměr stran: 2:3

Podle nepravdivé legendy západofranský král Karel II. Holý (843–877) po boji s Maury ponořil prsty do krve svého zraněného spojence, aragonského hraběte Wilfreda I., a otřel je o jeho doposud prázdný štít; tak vznikl znak.

Červeno-žluto-červená vlajka pro válečné loďstvo byla vytvořená roku 1785 (se znakem Kastilie a Leónu); roku 1793 se stala vlajkou státní. Revoluce z roku 1868 nahradila dolní červený pruh barvou fialovou a královský znak znakem republikánským, ale po pádu republiky se od roku 1875 znovu používala královská vlajka. Druhá republika z let 19311939 se vrátila k trikolóře složené ze třech stejně širokých pruhů v barvách červené, žluté a fialové, ale diktátor Franco obnovil už roku 1936 červeno-žluto-červené pruhy v poměru 1:2:1, doplněné do roku 1939 dosavadním republikánským znakem, v letech 19391981 znakem frankistickým. Nový znak z roku 1981 má čtvrcený štít, ve kterém jednotlivá pole reprezentují Kastilii (v červeném poli zlatý hrad), León (ve stříbrném poli červený, zlatě lemovaný lev ve skoku), Aragonii (ve zlatém poli čtyři červené pruhy) a Navarru (v červeném poli zlatý řetěz). Zespodu vsunuté stříbrné pole s granátovým jablkem v přirozených barvách patří Granadě. Modrý srdcový štítek s červenou bordurou a se třemi zlatými liliemi (2+1) náleží vládnoucí dynastii. Nad štítem je královská koruna, která se opakuje ještě nad levým stříbrným sloupem doprovázejícím štít, zatímco nad pravým sloupem je císařská koruna. Herkulovy sloupy reprezentují Gibraltar a Ceutu, jsou ovinuté červenými stuhami s devizou PLUS ULTRA. Ve středověku znělo toto heslo Non plus ultra (česky Dále už nic), protože se za Gibraltarem nepředpokládala už žádná zem. Po objevení Ameriky ho však císař Karel V. opravil na Plus ultra (česky Ještě něco dále). Znak je na vlajce posunutý blíže k žerdi (jeho svislá osa je od něj vzdálená polovinou šířky vlajky).

Španělská vlajka se užívá – společně s regionálními vlajkami – též na Kanárských ostrovech, Baleárech nebo v severoafrických državách.

Historie

Vlajky španělských autonomních společenství

Související informace naleznete také v článku Seznam vlajek španělských autonomních společenství.

Španělsko se člení na 17 autonomních společenství (comunidades autónomas) a 2 autonomní města (ciudades autónomas) – Ceuty a Melilly. Všechny subjekty užívají své vlajky.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. Cross of Burgundy - Burgundský kříž, také Cruz de San Andrés (kříž Svatého Ondřeje) nebo Burgundská korouhev je jednou z nejdůležitějších vlajek v historii Španělska. Po sňatku katoličky Johany I. Kastilské zvaná Šílená s rakouským arcivévodou Filipem I. Kastilským v roce 1496 se stala symbolem arcivévodovy nezávislosti a to i přesto že byla cizího původu. Poprvé byla použita v 15. století jako znak vévody z Valois a později se stala španělským válečným symbolem. Od vlády Karla I. Španělska (1516–1556) ji používají různé části španělské armády, včetně námořnictva. Byla také včleněna do uniformy burgundských lukostřelců a později se objevila i na uniformách ostatních částí armády a také na španělských plukovních vlajkách.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Vlajka Španielska na slovenské Wikipedii a Flag of Spain na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.