Šonov

Obec Šonov (německy Schönau) se nachází nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 290[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes 7 kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.[3] Hranice katastrálního území obce je z větší části totožná s česko-polskou státní hranicí.[4]

Šonov
Kostel sv. Markéty v Šonově
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0523 574511
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBroumov
Okres (LAU 1)Náchod (CZ0523)
Kraj (NUTS 3)Královéhradecký (CZ052)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°35′27″ s. š., 16°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel290 (2022)[1]
Rozloha20,74 km²
Katastrální územíŠonov u Broumova
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ549 71
Počet domů132 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠonov 318
54971 Šonov u Broumova
[email protected]
StarostaVladimír Grusman
Oficiální web: www.sonov.cz
Šonov
Další údaje
Kód obce574511
Kód části obce162906
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Šonov v Broumovském urbáři z roku 1676
Šonov (Schönau) na Müllerově mapě Čech z roku 1720

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300. Velká dvouřadá lánová ves patřila od počátku broumovskému proboštství, osídlena byla osadníky německého původu.

V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.[3]

Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. Bezprostředně po osvobození Československa došlo k násilnostem. V srpnu 1945 byli v lese za obcí zastřeleni farář Julius Prause a kněz Alphons Schmitt.[5] V září bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.[3] Po druhé světové válce a následném vysídlení německého obyvatelstva začala obec upadat.

Demografie

Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.

V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářů, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.[3]

Převážná část obyvatelstva byla katolického vyznání. Žilo zde také 50 až 60 baptistů, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.[6]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[3][7]
1763177617831798184918691880189019001910192119301950196119701980199120012011
107114071498161217861959178615561364125811501085494429355305308322322

Podle statistických údajů zde na počátku roku 2016 žilo 298 obyvatel a jejich průměrný věk byl 40,2 roku.[8]

Hospodářství a infrastruktura

Těžba nerostů

U obce byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901-1902. Oba byly neúspěšné.[3]

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Markéty,[9]
  • Fara čp. 83,[10] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.[11][12]
  • Hřbitov s kaplí Panny Marie Růžencové. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával původní, částečně dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
  • Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.[13][14]
  • Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.[15]
  • Venkovská usedlost čp. 34,[16]
  • Venkovská usedlost čp. 158,[17]
  • Venkovská usedlost čp. 255.[18]

Sochy a kříže

  • Pomník osvobození se nachází před budovou mateřské školy ve středu obce.[19]
  • V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18[20])

Přírodní zajímavosti

Geologické lokality

  • Asi 1,2 km severovýchodně od středu obce se nachází geologicky pozoruhodná lokalita Kamenec, navržená k ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jedná se o skály, skalní sruby a výchozy andezitoidů (melafyrů). Zdejší masív je tvořen černošedými weiselbergity, které z hlediska chemického složení jsou označovány za nejbazičtější horniny permokarbonského vulkanismu.[22]
  • Další podobnou geologickou lokalitou je Rudný vrch (654 m n. m.), který se nachází severovýchodně od severního konce Šonova.[23]
  • Třetí zajímavou geologickou lokalitou je Vysoká skála, která se nachází v nejsevernějším výběžku katastrálního území Šonova. Jedná se o výrazný skalnatý hřbet tvořený tufy a permskými vulkanity – ignimbrity.[24]
  • Čtvrtou lokalitou je takzvaná „Šonovská sopka“ na vrchu Homole (649 m n. m.) východně od obce, zhruba 500 metrů od česko-polské státní hranice.[25]

Rodáci

  • V Šonově se narodil Miroslav Khun (1926–2014), český publicista, scenárista, režisér a dramaturg.[26]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. S. 146.
  4. Šonov [online]. Seznam - mapy.cz [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
  5. PADEVĚT, Jiří. Krvavé léto 1945. Praha: Academia, 2016. 692 s. ISBN 978-80-200-2600-2. Kapitola 50 Šonov, s. 426.
  6. http://www.dsobroumovsko.cz/clenske-obce/sonov/
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
  8. Přehled počtu obyvatel v obcích ČR k 1. 1. 2016
  9. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau) : Kostel sv. Markéty, s. 295–301.
  10. památka 36594/6-1897 (PkMISSezObrWD)
  11. památka 28587/6-1898 (PkMISSezObrWD)
  12. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302.
  13. Informační tabule na kapličce.
  14. kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  15. kaple v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  16. památka 35529/6-1901 (PkMISSezObrWD)
  17. památka 27345/6-1900 (PkMISSezObrWD)
  18. památka 23843/6-1899 (PkMISSezObrWD)
  19. Milan Lašťovka. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-12]. Dostupné online.
  20. Drobné památky Broumovska : Šonov [online]. Collegium pro arte antiqua, 1999, rev. 2001 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online.
  21. MAXOVÁ, Ivana; ZAHRADNÍK, Pavel; NEJEDLÝ, Vratislav. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Náchod. Praha: Státní ústav památkové péče, 2002. 220 s. ISBN 80-86234-24-X. S. 163.
  22. PLNÁ, Věra. Šonov - Kamenec [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
  23. PLNÁ, Věra. Rudný vrch [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
  24. PLNÁ, Věra. Vysoká skála [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
  25. PLNÁ, Věra. Pseudosopka - Šonov [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003-12-10 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online.
  26. Miroslav Khun ve Filmové databázi

Literatura

  • BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0.
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302.
  • DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online.
  • KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s.
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 3 P/Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Šonov, s. 501–502.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.