Šestajovice (okres Náchod)

• Šestajovice
• Roztoky

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, kontroly duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Šestajovic z těchto důvodů uprchli nekatolíci:[4][5]

• Jan Javůrek *(1698). V roce 1732 se u Javůrků konala tajná shromáždění,[6] udal je šestajovický rychtář Jan Dušek: ten Javůrek, který do Prahy jezdí, prvním mezi nima jest. Jan byl uvězněn, bitím donucen k přiznání a v září 1734 odsouzen na pět let nucených prací. V roce 1733 byla vězněna i jeho stará matka. V seně měla schované čtyři knihy, také byl nalezen opis Liberdova dopisu, který měl její syn zakopán v domě.[7] V roce 1742 emigroval Jan Javůrek do Münsterbergu, kde je záznam i o jeho manželce Dorotě. Z Münsterbergu odešla rodina do Chechlova, tam se Jan Javůrek stal přívržencem sekty svého příbuzného Václava Hejcmana. Po rozprášení sekty je v roce 1750 jeho rodina uvedena v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec.
• Václav Javůrek, bratr Jana z Šestajovic, chalupník z Jeníkovic, navštívil Jan Liberdu a přivezl opis (dále viz Jeníkovice).
• Václav Mezlecký podepsal dne 5.2.1736 odvolání víry spolu s řadou jiných nekatolíků z farnosti Velká Jesenice.[8] Jeho otec Jan byl pro kacířství odsouzen v Dobrušce na jeden rok nuceného díla. V roce 1946 byl Václav Mezlecký exulantem v Münsterbergu.
• Jan Přibyl podepsal dne 5.2.1736 odvolání víry spolu s řadou jiných nekatolíků z farnosti Velká Jesenice.[8] V roce 1946 byl exulantem v Münsterbergu.
• Matěj Ast *(1712) podepsal dne 5.2.1736 odvolání víry spolu s řadou jiných nekatolíků z farnosti Velká Jesenice.[8] V roce 1750 je jeho rodina uvedena v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obci Husinec. Po smrti manželky Kateřiny (1774, Husinec) se 4.2.1775 v Husinci oženil s Terezií Luňáčkovou z Pusté Kamenice. Zemřel 6.6.1782 ve věku 70 let, 3 měsíce a 7 dní.
• Jan Janko *(1728) ze Šestajovic, syn Matějův. Zemřel v Husinci 24.12.1770 ve věku 42 let.

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského

Podrobně celou historii popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů a odkazů). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve  Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci  exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova (který také založili a odkud byli repatriováni). Rodokmeny exulantů spravuje (kromě jiných badatelů) Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.

• Jan Javůrek *(1698) jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec
• Matěj Ast *(1712) jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec