Šamanicha

Šamanicha[1] (Nitraria) je rod rostlin z čeledi šamanichovité. Jsou to slanomilné keře s dužnatými jednoduchými listy a drobnými pětičetnými květy. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje asi 8 druhů. Je rozšířen na solných pouštích, slaniskách a mořských pobřežích některých oblastí Asie, Evropy, Afriky a Austrálie. V české květeně není zastoupen.

Šamanicha
Šamanicha Nitraria retusa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďšamanichovité (Nitrariaceae)
Rodšamanicha (Nitraria)
L., 1759
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Šamanichy jsou keře, dorůstající výšky 0,5 až 2 metry. Často jsou trnité. Listy jsou jednoduché, dužnaté až sukulentní, řapíkaté až téměř přisedlé, střídavé nebo ve svazečcích, s drobnými palisty. Květy jsou drobné, pětičetné, s výjimkou druhu Nitraria billardierei oboupohlavné, jednotlivé nebo uspořádané ve volných vijanovitých vrcholících. Kalich je vytrvalý, složený z 5 volných nebo jen na bázi srostlých lístků. Koruna je žlutozelená nebo bílá, pětičetná. Tyčinek je 15 nebo řidčeji jen 10 a jsou nitkami přirostlé k okraji květního terče. Semeník je svrchní, srostlý ze 3 (až 6) plodolistů, k vrcholu se postupně zužující. Na jeho vrcholu jsou 3 (až 6) sbíhavé blizny. Plodem je jednosemenná peckovice připomínající bobuli.[2][3]

  • Keř Nitraria billardierei
  • Detail květenství Nitraria billardierei
  • Nitraria schoberi s plody

Rozšíření

Rod šamanicha zahrnuje 8 druhů. Je rozšířen v jihovýchodní Evropě, severní a severovýchodní Africe, Jihozápadní Asii, Arábii, Střední Asii, Mongolsku, Číně a Austrálii. Šamanichy rostou v solných pouštích a bažinách a na pobřežních dunách.[2] V Evropě rostou 2 druhy. Nitraria schoberi zasahuje do jihovýchodní Evropy (Rumunsko a jižní Rusko), Nitraria komarovii roste v jižním Rusku. V Austrálii se vyskytuje pouze druh Nitraria billardierei.[4][5]

Ekologické interakce

Šamanichy jsou slanomilné rostliny neboli halofyty, přičemž náležejí v tomto ohledu mezi nejodolnější rostliny. Množství soli v sušině může dosahovat až 14 %.[2]

Taxonomie

Nejblíže příbuzné rody jsou Peganum, Malacocarpus a Tetradiclis, které jsou některými taxonomy společně s rodem Nitraria řazeny do čeledi Nitrariaceae,[6] zatímco v jiném pojetí zahrnuje čeleď Nitrariaceae pouze rod Nitraria a ostatní rody jsou oddělovány do čeledi Tetradiclidaceae.[2]

Význam

Význam šamanich je spíše lokální. Plody Nitraria retusa byly v Arábii používány k intoxikaci. Druh Nitraria schoberi slouží jako zdroj soli a paliva v pouštních oblastech. Dužnaté listy okusují velbloudi a kozy. Rostliny v některých oblastech zabraňují větrné erozi a lze je použít k odsolování půd.[2]

Odkazy

Reference
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
  3. LIU, Yingxin; ZHOU, Lihua. Flora of China: Nitrariaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-23. (anglicky)
  5. Euromed Plantbase. Flora Europaea [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky)
  6. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.