Harmala

Harmala[1] (Peganum) je rod rostlin z čeledi šamanichovité. Jsou to byliny a keře s hluboce členěnými střídavými listy a bílými pětičetnými květy. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 3 druhy a vyskytuje se v suchých oblastech Eurasie a Severní Ameriky. Harmala stepní je rozšířena i v jižní Evropě.

Harmala
Harmala stepní (Peganum harmala)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďšamanichovité (Nitrariaceae)
Rodharmala (Peganum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace harmaly stepní

Harmala stepní je využívána v medicíně, má halucinogenní účinky a je to jedovatá rostlina. V některých oblastech světa je to invazní druh.

Popis

Harmaly jsou vytrvalé byliny nebo nevysoké keře dorůstající výšky 30 až 100 cm. Listy jsou dužnaté, jednoduché, střídavé, přisedlé, s čepelí hluboce zpeřeně členěnou na čárkovitě kopinaté úkrojky. Někdy jsou přítomny štětinovité, opadavé pseudopalisty. Květy jsou dlouze stopkaté, oboupohlavné, pětičetné (výjimečně čtyřčetné), vyrůstající jednotlivě naproti listům. Kalich vytrvalý, složený z čárkovitých lístků. Koruna je bílá, většinou pětičetná. Tyčinek je 15 (řidčeji jen 12), s dlouhými a na bázi rozšířenými nitkami. Semeník je kulovitý, přisedlý, se 3 (4) komůrkami obsahujícími mnoho vajíček. Čnělka je na vrcholu rozčleněná na 3 bliznová ramena přitisklá ke čnělce. Plodem je tobolka s mnoha semeny.[2]

  • Kvetoucí harmala stepní
  • Harmala stepní s nezralými plody
  • Zralá tobolka

Rozšíření

Rod zahrnuje 3 druhy a má výrazně disjunktní areál. Největší areál má harmala stepní, rozšířená od Středomoří (včetně severní Afriky) a východní Evropy až po Čínu a Mongolsko. Druh Peganum nigellastrum se vyskytuje na Sibiři, v Číně a Mongolsku. Druh Peganum mexicanum roste v jižních oblastech USA (Texas, Nové Mexiko) a v Mexiku.[3]

Obsahové látky a jedovatost

Harmala stepní obsahuje harmanové alkaloidy harmin, harmalin, harmalol a řadu dalších (dohromady přinejmenším 18) alkaloidů. Některé z nich byly zjištěny i u druhu Peganum nigellastrum.[4][5][6] Z dalších látek jsou obsaženy např. flavonoidy (kempferol, kvercetin, acacetin).[7]

Harmaly jsou jedovaté a jsou známy vážné otravy domácích zvířat, které je konzumovaly z nedostatku jiné potravy. Otrava zasahuje zejména zažívací a nervovou soustavu. Byla popsána též silná otrava u člověka po požití většího množství semen, provázená halucinacemi, zvracením krve, třesem, křečemi a bolestmi břicha.[8]

  • Strukturní vzorec harminu
  • Kvercetin ze skupiny flavonoidů

Zástupci
  • harmala stepní (Peganum harmala)

Význam

Harmala stepní je využívána v asijské medicíně. Semena mají mj. narkotické, antispasmodické a emetické účinky. Jsou využívána při astmatu, kolikách, hysterii, neuralgiích aj. Kůra se podává při horečkách včetně malárie. Semena a kůra slouží také jako abortivum. Kořeny se používají ve veterinárním lékařství proti zevním parazitům.[7][9] Semena mají při žvýkání halucinogenní a afrodisiakální účinky. Někdy se také semena spalují a kouř se inhaluje.[9]

Asijské druhy se v příliš vypásaných oblastech stávají invazivními rostlinami a pro zvířata jsou nechutné. Harmala stepní byla zavlečena i do suchých oblastí jiných částí světa.[10]

  • Sklizená nať harmaly stepní
  • Harmala z asijského trhu

Odkazy

Reference
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
  2. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
  3. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-02. (anglicky)
  4. ANISZEWSKI, Tadeusz. Alkaloids. Chemistry, biology, ecology and applications. [s.l.]: Elsevier, 2015. ISBN 978-0-444-59433-4. (anglicky)
  5. SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky)
  6. AZIMOVA, Shakhnoza S,; ZUNUSOV, Marat S. Natural Compounds. Alkaloids.. [s.l.]: Springer, 2013. ISBN 978-1-4614-0559-7. (anglicky)
  7. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
  8. MAHMOUDIAN, Massoud; JALILPOUR, Hossein; SALEHIAN, Pirooz. Toxicity of Peganum harmala: A case report.. Iranian Journal of Pharmacology and Therapeutics. 2002, čís. 1(1).
  9. QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
  10. LIU, Yingxin; ZHOU, Lihua. Flora of China: Peganum [online]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.