Římskokatolická farnost Raspenava

Tzv. starobylá farnost byla založena ve středověku, datum založení však není známo. Kanonicky byla farnost obnovena v roce 1726. Od tohoto roku jsou také vedeny matriky.[2]

Duchovní správci vedoucí farnost

P. Franz Vogl, děkan (kol. 1920)

Hrob Franze Vogela, emeritního faráře z Raspenavy na hřbitově v Gößweinstein

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]

• 1727 Ignat. Kopsch
• 1730 Ignat. Berndt
• 1741 Ioann. Pohller
• 1753 Anton. Schneider
• 1755 Ignat. Lune
• 1759 Adam. Jos. Ruffer
• 1774 Joann. Christoph. Just, † 13. 11. 1792
• 1792 par. vacat[p 2]
• 1793 Thad. Knobloch, † 17. 5. 1813
• 1813 Andreas Leubner, n. 2. 3. 1777 Reichenbergae, o. 11. 11. 1800, † 15. 4. 1829
• 1816 Franc. Peucker, n. 20. 6. 1782 Friedland, o. 9. 9. 1804, † 2. 9. 1850
• 1851 par. vacat, admin. interc. Franc. Hausmann
• 1852 Franc. Hoffmann, n. 10. 3. 1796 Reichenberg, o. 24. 8. 1820, † 6. 6. 1866
• 1867 August. Klindert, n. 27. 10. 1815 Aussig, o. 1. 8. 1839, † 1. 3. 1882
• 1877 par. vacat, admin. interc. Ferd. Tschörner
• 1878 Steph. Ressel, n. 22. 8. 1820 Rückersdorf., o. 25. 7. 1844, † 19. 11. 1885
• 1886 Josef Hoffmann, n. 17. 1. 1825 Reichenberg, o. 25. 7. 1849, † 16. 4. 1901
  • 1890-1895 Anton Öser, farní vikář; poté odešel do Liberce
• 1898 par. vacat, admin. interc. Karl Aigner
• 1899 Franz Wildner, n. 3. 1. 1838 Mildenau, o. 31. 7. 1862, † 5. 9. 1920
• 1909 par. vacat, admin. interc. Aug. Grohmann
• 1910 Franz Vogl, n. 10. 10. 1860 Einsiedel, o. 17. 5. 1885, později arciděkan, od 1946 sídlem v Gößweinstein, † 25. 5. 1959[3]
• 1936 par. vacat, admin. exc. Anast. Peer OFM
• 1. 7. 1936 Wilhelm Klassen, n. 29. 11. 1886 Althabendorf, o. 16. 7. 1911, † 11. 4. 1967
• 7. 9. 1946 Nicolaus Anton. Šus OFM
• 19. 4. 1949 Reinhold Czejarek
• 1. 3. 1951 Miroslav Brabec
• 1. 7. 1952 Augustin Šumbera
• 15. 12. 1952 Klement Ruisl
• 1. 9. 1955 Jan Fornůsek
• 1. 4. 1957 Rudolf Pfáb
• 1. 9. 1959 Jan Padrta
• 1. 8. 1962 Jindřich Krtil
• 1. 8. 1969 Karel Efrem Kovařík OFM
• 1. 7. 1982 Ladislav Vybíral
• 1. 8. 1986 Pavel Antonín Kejdana OFM
• 20. 11. 1986 Pavel Tomáš Genrt OFM
• 15. 10. 1987 Ladislav Kubíček
• 1. 7. 1988 Antonín Hladký SDB
• 1. 8. 1990 Miloš Raban
• 7. 1. 2011 Jacek Wszola
• 1. 9. 2011 Pavel Andrš[4]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Do farnosti náleží území obcí:

• Raspenava
• Luh
• Lužec
• Peklo

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostel
1.		Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Raspenava	bližší informace o bohoslužbách	50°53′59″ s. š., 15°8′11″ v. d.	farní kostel[5]	19600/5-4431 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2.		Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů	Raspenava	bližší informace o bohoslužbách	50°53′55″ s. š., 15°8′12″ v. d.	kaple na faře[6]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Každý první pátek v měsíci je Nikodémova noc (eucharistická adorace od 18.00 do 20.00 hodin).

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Hejnice, jehož součástí je i farnost Raspenava, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů libereckého vikariátu.