Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Raspenava)

Průčelí kostela v Raspenavě

Interiér raspenavského kostela

Fara v Raspenavě

Gotický kostel byl ve 2. pol. 17. století barokně přestavěn, o dvě století později však přestal rostoucí obci dostačovat. Zdejší továrník Gustav von Richter proto financoval stavbu nového kostela. Z původního byla zachována jen věž a části vnitřního zařízení (hlavní oltář, varhanní skříň), nová svatyně v přechodném stylu mezi novobarokem a secesí vznikla podle projektu liberecké kanceláře Gustav Sachers Söhne (Gustav Sachers ml. a Anton Kropf). Přestavby bylo využito i k obrácení orientace kostela tak, aby průčelí směřovalo k hlavní silnici. Interiér vymaloval v letech 1912–13 Karl Krattner z Chrastavy.[2]

Jižně od kostela stojí novobarokně upravená fara, u vchodu na hřbitov se nachází novogotická Richterova rodinná hrobka, projektovaná roku 1895 autorem nových radnic v Liberci a Frýdlantě Franzem von Neumannem. Po roce 1945 kostel značně zchátral, v posledních letech proběhly opravy.[2]

V závěru roku 2012 se Raspenava stala místem unikátního archeologického nálezu – při výkopech pro stavbu kanalizace archeologové našli základy gotického kostela, jehož stáří spadá do 14. či 15. století. Podařilo se jim odkrýt roh jeho sakristie, část zdi obklopující kostel a pohřebiště čítající 40 velmi zachovalých kosterních pozůstatků.[4] Archeologům se tak podařilo objevit první středověký kostel na Frýdlantsku.[5]

„Je to naprosto mimořádný nález. Takový se podaří možná jednou za 50 let," uvedl archeolog Petr Brestovanský. „Domníváme se, že vykopané základy patří úplně prvnímu gotickému kostelu zasvěcenému svatému Václavovi," soudí raspenavský a hejnický farář Pavel Andrš.[5]

Mrtví byli pohřbeni na pozemcích kostela, také podél hřbitovní zdi o šíři 1,65 m. „Zeď byla masivní a chránila hřbitov a kostel před Smědou. Je zjevné, že problémy se záplavami tu měli i ve středověku," řekl Brestovanský.[6]

Nejstarší a tedy nejhlouběji uložené kosterní nálezy jsou z 15. století, pohřbívalo se zde ale až do 18. století. Přes tehdejší hřbitov dnes vede silnice. „Pod asfaltem je původní kamenná cesta ze 30. let minulého století, která byla natlučena přímo na hrobech z doby baroka. Rozdíl je tak centimetr," popsal Brestovanský.[4] Vyzvednuté ostatky chce farář Andrš pietně umístit do podzemních prostor raspenavského kostela. Nejprve ale projdou analýzou DNA, která pak bude porovnána s genetickou charakteristikou dnešních obyvatel.[5] „Vzhledem k tomu, že tu došlo po válce téměř k úplné výměně obyvatelstva, nevím, zda se něco podaří najít," soudí starosta obce Pavel Lžičař.[6]