Raspenava

Obec je prvně doložena roku 1346.[4] Když se roku 1962 sloučila s obcemi Luh a Lužec, byla u této příležitosti povýšena na město.[4] Rada městského národního výboru se na svém zasedání konaném 28. ledna 1975 rozhodla za znak města používat štít s vyobrazením hradební zdi se třemi věžemi, které symbolizují tři původní obce, jejichž spojením město vzniklo.[4] Následujícího roku schválilo podobu znaku plénum městského národního výboru na zasedání konaném 24. srpna 1976.[4]

Přesné datum založení obce je neznámé, první zmínka o ní však je z roku 1343 a první osadníci pocházeli patrně z Lužice. Původní obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito obcemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí (Karolinthal) na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.

Poškozená budova v obci Raspenava po povodni v roce 2010

Obec měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.

Dne 7. srpna 2010 byla velká část obce zasažena a ochromena bleskovými povodněmi, kdy se při nich rozvodnila řeka Smědá společně se Sloupským potokem.

Na znaku se v červeném štítě do jeho poloviny nachází stříbrná hradební zeď z kvádrů, která je zakončena deseti stínkami cimbuří. Ve střední části je polokruhově zaklenutá brána, která má zavřená zlatá vrata. Nad zdí jsou patrné tři široké věže z kvádrů stříbrné barvy, přičemž prostřední z nich převyšuje zbylé dvě krajní a je zakončena římsou s plochou zlatou kupolovitou střechou. Obě boční věže jsou na svých vrcholech zakončeny třemi stínkami.[4]

Městem prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v něm lokální trať vedoucí údolím Smědé; na území Raspenavy má kromě výchozí stanice Raspenava ještě zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem, pokračuje přes Hejnice do zastávky Bílý Potok pod Smrkem. S těmito obcemi (a samozřejmě také Libercem a Frýdlantem) má Raspenava také spojení silniční.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

• Přírodní park Peklo
• Chlum (495 m n. m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa, na které bývalo nejvýznamnější prehistorické sídliště Frýdlantska.
• Skála Zvon (550 m n. m.) – patrně nejznámější jizerskohorská skála v národní přírodní rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé 26. června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906-7
• Zděný holubník
• smírčí kříž s mečem a dvěma kříži.[5]
• U zabitého mládence – pomníček na místě vraždy kovářského učně r. 1825

• Gryfów Śląski, Polsko
• Bischofswerda, Německo