Klement Ruisl
R.D. Klement Ruisl (6. května 1920 Brezolupy, Slovensko – 8. září 2003 Tatobity[1]) byl původem slovenský římskokatolický kněz působící v Čechách spolupracující s komunistickým režimem.
Reverendus Dominus Klement Ruisl | |
---|---|
Klement Ruisl kolem roku 1980 | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 8. dubna 1950 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 6. května 1920 |
Místo narození | Brezolupy, Slovensko |
Datum úmrtí | 8. září 2003 (ve věku 83 let) |
Místo úmrtí | Tatobity |
Národnost | slovenská |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Teologická studia absolvoval v Litoměřicích[2] a 8. dubna 1950 byl vysvěcen na kněze.[1] Následně působil jako administrátor v Homoli u Panny,[3] dále ve Smržovce[2] a od 15. prosince 1952 Raspenavě.[3] Při svém působení v Raspenavě zároveň obstarával duchovní správu v Hejnicích a Krásném Lese. V tomto období po dobu zhruba šesti týdnů[2] od 15. června 1955[3] byl jmenován zároveň administrátorem excurrendo farností Nové Město pod Smrkem a Jindřichovice pod Smrkem. Mělo se však jednat spíše o formální a administrativní akt, protože po duchovní stránce (in spiritualibus) měl tyto farnosti spravovat Augustin Šumbera, který žil na faře v Krásném Lese. Ruisl nato krátce administroval Frýdlant v Čechách. Od 15. srpna 1955 do 1. září 1957 administroval v Mikulášovicích. Od 1. listopadu 1957 do 15. prosince 1957 spravoval Nové Město pod Smrkem a poté se stal od 1. května 1958 administrátorem v Turnově. Zde pak později působil i jako okrskový vikář[2] turnovského vikariátu.[3] V období normalizace začal spolupracovat se státními orgány komunistického totalitního režimu. Dne 8. dubna 1970 byl zaregistrován jako informátor Oddělení StB Semily s krycím jménem RUDA.[4] Dne 22. září 1972 byl převeden do kategorie agent. Agenturní spolupráce trvala až do pádu totalitního státu. Dne 5. prosince 1989 byl svazek skartován. I když samozřejmě není možné rekonstruovat důvody, které Ruisla vedly k přijetí spolupráce, z agenturních hlášení, zachovaných v svazcích vedených na jiné osoby lze usuzovat (patřil mezi ně například farář Rudolf Prey), že alespoň v určitém období ke spolupráci přistupoval poměrně iniciativně a hlásil i skutečnosti, které by se bez něj StB nikdy nedozvěděla.[5] Z turnovské farnosti odešel až v pokročilém věku a od roku 1993 působil jako farář v Tatobitech. Poté sloužil v Turnově i v Tatobitech, v nichž pak zemřel.[2]
Reference
- Katalog litoměřické diecéze, Proměnná část, stav k 1.12.2008. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2008.
- TŮMA, Václav. Farní kostel sv. Kateřiny. Nové Město pod Smrkem: Okrašlovací spolek Nové Město pod Smrkem a město Nové Město pod Smrkem, 2018. 16 s. S. 8.
- Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018.
- Archiv Ministerstva vnitra, sbírka registračních protokolů, zápis k r. č. 9 515 Hradec Králové.
- FORMÁNKOVÁ, Pavlína; KREMLIČKOVÁ, Ladislava. SECURITAS IMPERII 11. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2005. 424 s. ISBN 80-86621-16-2. S. 59–59.