Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná

Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná (dříve též Římskokatolická farnost Plesná nebo Stará Plesná) je farnost římskokatolické církve v děkanátu Ostrava ostravsko-opavské diecéze.

Římskokatolická farnost Ostrava-Plesná
Farní kostel sv. Jakuba Většího
Základní údaje
Děkanát	Ostrava
Diecéze	ostravsko-opavská
Provincie	Morava
Administrátor	P. Mgr. Ing. Jiří Schreiber
Území farnosti
Děhylov • Dobroslavice • Martinov • Plesná (Nová a Stará)
Kontakt
Adresa sídla	Dobroslavická 40 725 27 Ostrava Plesná
IČO	48808997
Údaje v infoboxu aktuální k 06/2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plesná patřila v 13. století (doloženo 1255 a 1261) k majetku kláštera ve Ždáru nad Sázavou, není však jisté, zda tento klášter zde založil farnost zmiňovanou prvně roku 1450 (tehdy byl farářem Stanislav, po jehož smrti paní Kateřina z Čochendorfu navrhovala Mikuláše Adama z polské poznaňské diecéze).[1] Nejpozději v době, kdy statek získal protestantský rod Cikánů ze Slupska (1607), byla farnost luteránská a v Plesné jsou počátkem 17. století doloženi protestantští kazatelé.[2]

Po třicetileté válce zůstal statek Dobroslavice, k němuž Plesná patřila, až do roku 1654 v rukou evangelické vrchnosti Cikánů ze Slupska. Veřejné nekatolické bohoslužby se sice konat nemohly, lidé se k nim však scházeli neveřejně, jak vyplývá ze zprávy faráře z Velké Polomi Jana Ludvíka Rusinovského z roku 1639, který se nabízel opuštěnou a zpustlou farnost „z čiré pastýřské horlivosti“ převzít.[1] Podle zprávy opavského děkana z roku 1652 drželi Cikánové kostel zavřený a neumožňovali v něm katolické bohoslužby.[1] V roce 1654 byl po smrti Václava Fridricha Cikána ze Slupska zadlužený statek převzat opavskými stavy,[3] ale farnost nebylo pro nedostatek obživy pro kněze možné obnovit, a Plesná proto byla přičleněna k farnosti Hlučín, v letech 1671–1686 k farnosti Velká Polom a poté opět k Hlučínu až do roku 1780, kdy byly hranice farností zarovnány podle nových rakousko-pruských hranic.[1] Tehdy byla z území hlučínské farnosti na pravém břehu Opavy vytvořena, resp. obnovena farnost se sídlem v Plesné, kde byl i záhy vystavěn nový kostel (1783–1787) a fara (1791).[1]

Patronát farnosti vykonávala od nejstarších zpráv vrchnost, totiž majitelé panství Dobroslavice.[1]

V roce 1859 žilo ve farnosti 2634 římských katolíků (vedle dvou evangelíků a 12 židů).[1]

Obvod farnosti ve středověku a raném novověku není přesně znám. Po znovuzřízení farnosti roku 1780 k němu připadly vesnice do té doby přifařené k Hlučínu, které zůstaly po sedmileté válce v Rakousku, totiž Stará a Nová Plesná, Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec.[1] V roce 1931 byly od farnosti odloučeny Jilešovice, které připadly k farnosti Háj ve Slezsku, a roku 1948 Pustkovec, který přešel k farnosti Poruba.[2]

Území pozdější farnosti Plesná patřilo v 17. století k děkanátu Opava, od roku 1686 k děkanátu Hlučín až do roku 1780, kdy byla nově vzniklá farnost přidělena k děkanátu Bílovec. U toho zůstala do roku 1952, kdy byla při nové organizaci děkanátů navazující na správní reformu z roku 1949 přidělena k děkanátu Hlučín; teprve poté, co roku 1976 obec Plesná integrovala k Ostravě, byla i farnost přidělena k děkanátu Ostrava (do roku 1978 děkanát Moravská Ostrava). Do roku 1996 byla součástí arcidiecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[1][4][5]

Farním kostelem je kostel svatého Jakuba Většího (Staršího) ve Staré Plesné. Je to barokní stavba z let 1783–1787 postavená nákladem patrona (vrchnosti) poblíž nezachovaného původního dřevěného kostela.[2] Na místě dřívějšího kostela zůstala zděná kaple s hrobkou rytířů Czaderských, poblíž kostela se nacházejí další tři stylově příbuzné kapličky a hřbitov.[6][7]

Kromě farního kostela se bohoslužby rovněž konají pravidelně:[8]

• v novogotické kapli svatého Jana Nepomuckého v Dobroslavicích, postavené roku 1896 na místě, kde předtím stála zvonice a dochovaná socha téhož světce;[9]
• v barokní kapli Navštívení Panny Marie v Děhylově z roku 1726, kterou vystavěl vlastním nákladem zdejší občan Matěj Chyla a která byla vysvěcena 9. září 1728.[10][1]

V Martinově na náměstí se nachází kaple (zvonice) z roku 1931, na místě starší dřevěné.[11]