Římskokatolická farnost Hlučín

Kostel sv. Jana Křtitele, který byl postaven v gotickém slohu, stál na místě staršího kostela, který byl ze dřeva. První zmínky o kostelu jsou datovány rokem 1378.[2] O 14 let později byla ke kostelu přistavěna fara. Jako další byly ke kostelu přistavěny kaple – na severní části chrámové lodi byla přistavěna kaple sv. Anny a na jižní straně kaple Andělská a kaple sv. Michala, která bývá také nazývána „Boží hrob“. Kostel sv. Jana Křtitele prošel mnoha rekonstrukcemi, avšak v roce 1616 opravená stavba vyhořela a o dva roky později byla propadlá klenba opravena. Naposledy prošel kostel rekonstrukcí v roce 1928. Během této rekonstrukce byl kostel barokně přestavěn, ale byly zde zachovány renesanční a gotické prvky.[2]  

V kostelu sv. Jana Křtitele se nám naskýtá pohled na slavnostně vyzdobený interiér chrámu – a to na vyřezávaný a pozlacený oltář, svatostánek se svatým Jiřím, který probodává kopím draka. Tento svatostánek obklopují andělé. Ve středu oltáře se nachází obraz, který zobrazuje svatého Jana Křtitele při křtu Ježíše stojícího v řece Jordánu.[2] Tento obraz namaloval rodák z Hlučína – Jan Bochenka. V chrámu se dále nachází vyvýšená kazatelna s baldachýnem, která je bohatě zdobena sochami světců a andělů, nebo také varhany. Okna chrámu jsou vysoká, goticky lomená, jemně kroužená a barevně malovaná. Pod podlahou v kostele se ukrývají krypty s pohřbenými členy vrchnosti, na které se vzpomíná v podobě náhrobků, které se v kostele nacházejí. K těm nejstarším patří například paní Kateřina z Fulštejna z roku 1533. Tyto náhrobky jsou psány staročeštinou nebo latinou.[2]

Na farním úřadě v Hlučíně je uložen soubor s 23 listinami z let 1450–1742. Většinou se jedná o fundační listiny, které se poutají k hlučínskému farnímu kostelu sv. Jana Křtitele. V roce 1680 sepsal farář Tomáš František Petříkovský „Liber fundationum“ farního kostela v Hlučíně.[3]