Římskokatolická farnost Velká Polom

Římskokatolická farnost Velká Polom je farnost Římskokatolické církve v děkanátu Hlučín ostravsko-opavské diecéze.

Římskokatolická farnost Velká Polom
Farní kostel svatého Václava ve Velké Polomi
Základní údaje
Děkanát	Hlučín
Diecéze	ostravsko-opavská
Provincie	Morava
Administrátor	Mgr. Radek Petr Drobisz
Území farnosti
Čavisov • Dolní Lhota • Horní Lhota • Velká Polom
Kontakt
Adresa sídla	Osvoboditelů 66 747 64 Velká Polom
Webové stránky	farnostvelkapolom.cz
IČO	47810467
Údaje v infoboxu aktuální k 07/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farnost (resp. podací) ve Velké Polomi se zmiňuje roku 1447.[1] Další zmínka je z roku 1492, v roce 1508 se zdejší farář jmenoval Mikuláš Fick a byl též oltářníkem v kapli svaté Anny hlučínského farního kostela, v roce 1511 to byl Ondřej, který si u olomoucké biskupské konzistoře stěžoval na faráře v Polské Ostravě, že ho pohaněl z kazatelny.[2] V roce 1563 sem majitel panství Mikuláš Tvorkovský z Kravař dosadil Stanislava Poláka, který se pro novoty v bohoslužbě vadil s farníky i patronem byl předvolán k biskupovi do Kroměříže.[2] Brzy poté (v letech 1571–1625) byla farnost evangelická;[1][3] k roku 1591 ji olomoucký biskup nechával spravovat z Hlučína.[2]

Za třicetileté války byla Velká Polom jednou z prvních farností v okolí, která byla obsazena římskokatolickým knězem, totiž asi od roku 1637:[1] roku 1639 se zde připomíná karmelitán Jan Ludvík Rusinovský.[2] Z Velké Polomi byly nějakou dobu spravovány i farnosti v Porubě, Plesné a Klimkovicích, kde působení katolických kněží ztěžovaly hmotné podmínky i odpor dosud nekatolické vrchnosti.[4] Od roku 1645 jsou ve Velké Polomi vedeny farní matriky.[3]

Patronát farnosti patřil vrchnosti, tedy majitelům statku Velké Polom a později panství Klimkovice, k němuž Velká Polom patřila. Mezi nejvýznamnější patří Donátové z Velké Polomi (kolem 1350–1486), Pražmové z Bílkova (1530–1666) a pak od roku 1685 Wilczkové (Vlčkové) z Dobré Zemice.[2][1][3]

Obvod farnosti byl původně mnohem rozsáhlejší a zahrnoval vesnice Hrabyně, Josefovice, Lhota a Smolkov (od roku 1784 tvořící farnost Hrabyně),[2] Háj ve Slezsku a Chabičov (od roku 1905 oddělené k nové farnosti Chabičov)[5] a Krásné Pole (přefařené roku 1999 k Ostravě-Porubě)[6]. V současnosti k farnosti náležejí vedle samotné Velké Polomi vesnice Čavisov, Dolní Lhota a Horní Lhota.

Farnost Velká Polom patřila v 17. století k děkanátu Opava, od vzniku děkanátu Hlučín roku 1671 pak k němu až do roku 1780, kdy byla přidělena k děkanátu Bílovec. U toho zůstala až do reorganizace církevní správy k 1. lednu 1963, kdy byla přidělena k děkanátu Hlučín. Do roku 1996 byla součástí (arci)diecéze olomoucké, od uvedeného roku pak nově vytvořené diecéze ostravsko-opavské.[2][7][8]

Farním kostelem (vysvěcen r. 1288) je kostel svatého Václava s gotickým kněžištěm, renesanční lodí a barokní věží.[9] Vedle kostela je ve Velké Polomi rovněž od roku 2010 kaple ve farní budově zasvěcená Božímu milosrdenství.[10]

Vedle farního kostela se pravidelné bohoslužby konají v přifařených obcích:[11]

• v Dolní Lhotě ve filiálním kostele svatého Cyrila a Metoděje, postaveném počátkem 21. století na místě smuteční obřadní síně (kaple) zbudované roku 1969 a vysvěceném 8. srpna 2004,(neděle, středa)[12]
• v Horní Lhotě v obecní kapli Spasitele z roku 1945, opravené v roce 2009.(neděle, čtvrtek)[13]

V Čavisově je po generální opravě, nevelká obecní kaple z roku 1852.[14]

Administrátorem farnosti Velká Polom je od 1. července 2016 Mgr. Radek Petr Drobisz, který nahradil dosavadního administrátora Mariusze Banaszczyka (2008–2016).[15][16]