Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany

Římskokatolická farnost – děkanství Podbořany (lat. Podhorzamium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Podbořany a v jeho okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel sv. Petra a Pavla v Podbořanech.

Římskokatolická
farnost – děkanství
Podbořany
Základní údaje
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
FarářP. Aleksander Siudzik CSsR, děkan
Lokalizace farnosti
Římskokatolická
farnost – děkanství
Podbořany
Území farnosti
Hlubany • Očihov • Podbořany • Valov
Kontakt
Adresa sídlaŘKF - děkanství Podbořany,
Na Kopci 108,
Podbořany, 441 01
Souřadnice50°13′46,2″ s. š., 13°24′43,92″ v. d.
Telefon+420 415 214 098
E-mailfarnost.podborany@dltm.cz
IČO49124099
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

V místě působil infulovaný okrskový děkan Gregor (Řehoř), který byl v roce 1562 sesazen. Poté se místo stalo luterským a byl zde luterský farář.[2] Farnost byla založena roku 1580. Od tohoto roku jsou také vedeny matriky.[3] V roce 1625 se farnost stala opět katolickou.[2] Od roku 1892 byla povýšena na děkanství.[3]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1542–1562 Gregorius
    • Luterští duchovní
  • 1625–1628 Johann Rinalius Weißgerber OFM (z františkánského kláštera v Kadani)
  • 1638–1649 Jakob Maximilian Michaelis
  • 1649–1662 Magnus Liguorius OSB (benediktin z Kladrub)
  • 1662–1663 Friedrich Max. Meyern
  • 1663–1664 Martin Max. (Euseb.) Cuber von Kuberstein
  • 1664–1681 Aloisius Wenzelius
  • 1681–1692 Wenceslaus Sartorius
  • 1692–1696 Johann Georg Pfalz von Ostrite
  • 1696–1697 Paulus Heidler
  • 1697–1700 Casparus Götz
  • 1700–1716 Johann Laurenz Lein
  • 1716–1725 Johann Polack
  • 1725–1758 Martin Anton Lorenz
  • 1758–1785 Johann Nep. Förster, † 29.3.1785
  • 1785–1818 Anton Englmann, † 16.5.1818
    • 1818 par. vacat, cap. Ioan. Simm
  • 1818–1846 Wenzel Sacher, n. 6.1.1762 Berglessens. o. 4.9.1789, † 16.10.1846
    • 1847 par. vacat, admin. Jos. Roesler
  • 1847–1854 Franz Ehm, n. 12.10.1802 Chomutov, o. 2.9.1829
  • 1854–1865 Josef Rösler, n. 14.4.1813 Hermensdrfen. o. 3.8.1836
  • 1866 Wenzel Wächtler[2] (Wenc. Waechtler), n. 24.10.1829 Scheles. o. 25.7.1854, † 22.6.1914
  • 1909 Guilielm. Reinwarth, n. 7.6.1870 Maria- Sorg. o. 2.7.1893
  • 1932 Jos. Gernert n. 12.4.1899 Levín, o. 1.7.1923
    • kol. 1940 Heinrich Kühnel, n. 3. 6. 1881 Steckenwald, o. 16. 7. 1905 Litoměřice, † 14. 7. 1946;[4] kněz německé národnosti, katecheta v Podbořanech ve výslužbě. Byl za II. světové války zatčen za různé nepřátelské výroky, z kterých byl obviněn jednou ženou, která se chtěla zmocnit jeho domu. Z Dachau byl propuštěn 6. dubna 1945.[5]
  • 1.8.1947 František Hrubý
  • 1.8.1974 Josef Petrucha
  • 1.12.1980 František Gavlák
  • 1.3.1988 Josef Dolista
  • 1.12.1988 Jan Zemánek, CSsR
  • 15.3.1990 Vladimír Jedlička, CSsR, admin., n. 31. 8. 1932 Cifer (SK), o. 24. 6. 1972 Litoměřice, † 5. 10. 2021
  • 1.1.1994 admin. Aleksander Siudzik, CSsR; od 13.11.2007 děkan[6]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Farní obvod

Z důvodu efektivity duchovní správy byl ve 2. polovině 20. století vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo z Podbořan. Jejich počet se v průběhu historie měnil podle možností duchovního správce. K listopadu 2020 jsou to farnosti: Blšany, Buškovice, Kněžice, Kryry, Letov, Libědice, Mory, Nepomyšl, Nové Sedlo u Žatce, Pšov, Soběsuky, Strojetice, Široké Třebčice, Vidhostice, Vroutek a Žabokliky.[7]

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[3][8]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Petra a Pavla Podbořany bližší informace o bohoslužbách 50°13′46″ s. š., 13°24′44″ v. d. děkanský kostel[3][9] 42960/5-1335 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Kostel sv. Martina Očihov bližší informace o bohoslužbách 50°11′54″ s. š., 13°27′44″ v. d. filiální kostel[3][10] 43006/5-1292 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3. Kaple Hlubany bohoslužby příležitostně 50°13′44″ s. š., 13°23′46″ v. d. hřbitovní kaple[3] —
4. Kaple Valov bohoslužby příležitostně 50°12′6″ s. š., 13°25′8″ v. d. obecní kaple[3] 42743/5-1348 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5. Kaple s hrobkou Letov bohoslužby příležitostně 50°14′2″ s. š., 13°26′38″ v. d. krypta[3] 42860/5-1346 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Oratorium
6. Kaple v Domově pro seniory Podbořany bližší informace o bohoslužbách 50°13′28″ s. š., 13°24′25″ v. d. oratorium —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 412.
  2. ROTT, Wenzel. Der politische Bezirk Podersam, Gerichtsbezirke Podersam und Jechnitz: eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: [s.n.], 1902. Dostupné online. S. 425-426. (němčina)
  3. Macek, s. 155–156.
  4. TEISTER, František J. Kněžský nekrolog z Rohru. [s.l.]: Opatství Rajhrad, 2017.
  5. LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 22.
  6. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2021.
  7. Katalog biskupství litoměřického, P. Aleksander SIUDZIK CSsR [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
  8. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
  9. Katalog biskupství litoměřického, děkanský kostel sv. Petra a Pavla, Podbořany [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
  10. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Martina, Očihov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-08-24]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.